Teplo od nového roku zdraží v průměru o 3 %. Navýšení nákladů vyrovnají nižší daně

První teplárny už oznámily navýšení cen. Zdražení tepla plánují od nového roku, kdy vejdou v platnost aktualizované ceníky. V průměru cena tepla naroste o 3 %. Do celkové ceny se promítne i snížení sazby DPH z 15 na 10 %. Domácnosti mohly tímto krokem ušetřit, ale pokud teplárny zdraží své služby, rozdíl se pouze vyrovná.

Například brněnská teplárna zvýší od nového roku cenu tepla o 4,5 %, nárůst se ale týká ceny před započtením DPH. Protože sazba daně poklesne, tak celková cena tepla zůstane na podobné úrovni jako v roce 2019, kdy domácnosti platily 635 korun za gigajoul tepla. V Hradci Králové ale cena tepla naroste o 3,2 %. Lidé tady budou platit 522 korun za gigajoul. O 5 % by mělo zdražit i teplo v Plzni.

Vyšší ceny kvůli emisím

Důvodů, proč teplo zdražuje, je několik. Teplárny, které pro výrobu tepla používají zemní plyn, musí započítat zvyšující se náklady na tuto energii. Teplárny, v nichž se teplo vyrábí z uhlí, musí zase počítat s rostoucí cenou emisních povolenek. Emisní povolenky jsou v podstatě jistou formou „odpustku“ za emise škodlivých látek vypouštěných do vzduchu. Tržby z prodeje povolenek obohacují státní rozpočet, loni například o 15 miliard korun.

„V roce 2017 zaplatily teplárny za povolenky 1,5 miliardy korun, letos tuto částku odhadujeme na 8,7 miliardy korun. Pokud se naplní prognózy růstu ceny povolenek, v roce 2020 se mohou vyšplhat ke 13 miliardám korun. To je obrovská míra zdanění, kterou teplárny nejsou schopné ve vlastní výrobě kompenzovat,“ říká Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Zdroj: Pixabay

Investice do teplárenské infrastruktury

Do ceny tepla musí teplárny zahrnout i další položky a náklady, například na práci. Současně musejí investovat do technologií, které sníží emise znečišťujících látek. Mezi lety 2013 a 2018 teplárny podle Teplárenského sdružení České republiky investovaly celkově přes 21 miliard korun. Další prostředky vložily do nových technologií také letos.

Tomáš Drápela rovněž upozornil na to, že cenám tepla nepomohlo ani rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který meziročně snížil podporu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. „Z teplárenství tak byla odebrána přibližně miliarda korun, což tlačí část teplárenských společností na hranu ekonomického přežití,“ míní Tomáš Drápela.

Umělé navyšování ceny tepla

Teplárny se ovšem nyní ocitly pod kritikou. Například Sdružení českých, moravských a slezských SVJ upozornilo na to, že některé teplárenské společnosti záměrně nadhodnocují ceny tepla. Rovněž Energetický regulační úřad se v posledních dvou letech zabýval správním řízením se třinácti společnostmi, u nichž měl podezření, že mohly neoprávněně navyšovat ceny tepla. V celkem třech případech pak úřad vyměřil pokuty menším teplárenským společnostem. Před třemi lety si sankci vysloužila také Pražské teplárenská, která svým odběratelům účtovala ceny tepla špatně.

Čeští spotřebitelé platí podle Sdružení českých, moravských a slezských SVJ vyšší ceny tepla než jejich sousedé v Německu. Přitom i zde se musí teplárny vypořádat s růstem emisních povolenek a zdražováním vstupů. „Vytápění pomocí centrálního zásobování teplem by mělo být pro koncové zákazníky výhodnější, jako je tomu například v Německu,“ míní Jan Eisenreich ze sdružení.

Přes 12 tisíc ročně

České teplárny podle Jana Eisenreicha kvůli absenci přísnější regulace a jejího efektivní vynucování cenu tepla často nadhodnocují. Zatímco v Německu stojí jeden gigajoul tepla bez daně okolo 455 korun, v České republice se ceny běžně pohybují okolo 620 korun a výše. V současné době průměr dosahuje ceny 607 korun za gigajoul. Ročně tak Češi za teplo utratí okolo 12 500 Kč.

České republice – a zejména domácnostem – by pak pomohlo, pokud by teplárny přešly na ekologičtější palivo, než je uhlí. „Je zřejmé, že české teplárenství bude muset postupně opustit využívání uhlí, které je dnes rozhodujícím zdrojem pro výrobu tepla. Klíčovým nástrojem bude Modernizační fond který by měl v budoucnosti finančně podporovat transformaci tepláren a náhradu uhlí nízkoemisními zdroji energie včetně komunálního odpadu,“ uzavírá Tomáš Drápela.

Čtěte také:

• Zdraží v roce 2020 cena elektřiny?
• Zdraží v roce 2020 plynu?
• Stovky korun protopíme zbytečně. Jak šetřit teplo?