Po provedeném ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem nebo po podaném daňovém přiznání obdrží daňovou vratku zejména zaměstnanci, kteří uplatňují některou z ročních daňových slev nebo daňové odpočty dle § 15 zákona o dani z příjmu. Jak to tedy je s vrácením daní?
Kdy a jak vysoká bude vaše daňová vratka?
Zdroj: Shutterstock
Jak vysoká je daňová vratka?
Daňová vratka nemůže být vyšší než kolik činí zaplacené zálohy na dani z příjmu během roku nebo než činí částka ročního daňového bonusu. Během roku 2020 se základ daně zaokrouhluje na stokoruny nahoru a za celý kalendářní rok na stokoruny dolů, proto se celková částka daňové vratky nepatrně liší i z důvodu rozdílného zaokrouhlování. Celková částka daňové vratky se o desetikoruny liší i z důvodu zaokrouhlování základu daně.
Daňové odpočty
V § 15 zákona o dani z příjmu jsou uvedeny nezdanitelné položky, které se všechny uplatňují až za celý kalendářní rok a nelze je v poměrné výši uplatňovat při výpočtu měsíční čisté mzdy. Daňové odpočty, na rozdíl od daňových slev, nesnižují přímo vypočtenou daň z příjmu, ale pouze daňový základ. Každá tisícikoruna daňového odpočtu tedy přináší daňovou úsporu ve výši 150 Kč (15 % z 1 000 Kč).
Roční základ daně mohou jako nezdanitelné položky při splnění zákonných podmínek snížit: dary, zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zaplacené příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, zaplacené příspěvky na životní pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci a úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Příklad 1) – Práce po část roku
Zaměstnanec Milan pracoval pouze od března 2020. První dva měsíce loňského roku byl nezaměstnaný. V ročním zúčtování daně uplatní pan Milan základní daňovou slevu na poplatníka v plné roční výši 24 840 Kč, přestože pracoval pouze po část roku. Během roku uplatnil daňovou slevu na poplatníka v každém měsíci ve výši 2 070 Kč, celkem tedy 20 700 Kč (2 070 Kč x 10 měsíců). Panu Milanovi vznikne nárok na daňovou vratku z důvodu nekrácení slevy na poplatníka za celý kalendářní rok ve výši 4 140 Kč.
Příklad 2) – Sleva na manželku
Manželka pana Karla byla po celý rok 2020 na rodičovské dovolené. Pan Karel uplatní tedy v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem slevu na manželku ve výši 24 840 Kč, protože manželka měla vlastní rozhodné příjmy za kalendářní rok 2020 nepřesahující 68 tisíc Kč (rodičovský příspěvek se do limitu nepočítá). Panu Karlovi z důvodu uplatnění slevy na manželku vznikne nárok na daňovou vratku ve výši 24 840 Kč. Slevu na manžela (manželku) lze uplatnit vždy až za celý kalendářní rok.
Příklad 3) – Školkovné
Paní Karolína pracovala po celý rok 2020 u zaměstnavatele XY, přičemž při výpočtu čisté mzdy uplatňovala po celý rok daňové zvýhodnění na dceru, která chodila po celý rok 2020 do školky. Daňové zvýhodnění na děti se uplatňuje při výpočtu měsíční čisté mzdy. Školkovné činilo 20 000 Kč. V ročním zúčtování daně uplatní paní Karolína školkovné v maximální částce 14 600 Kč (tj. ve výši minimální mzdy platné v roce 2020) a z důvodu uplatnění této daňové slevy vznikne paní Karolíně nárok na takto vysokou daňovou vratku.
Příklad 4) – Daňové odpočty
Zaměstnankyně Lucie si spoří na penzi pravidelně v doplňkovém penzijním spoření 3 000 Kč měsíčně. Od ročního základu daně si odečte 24 000 Kč (12 měsíců x 3 000 Kč – 12 000 Kč). Pro účely daňového odpočtu u doplňkového penzijního spoření se hodnotí roční vklady nad 12 000 Kč a maximálně je možné si snížit daňový základ o 24 000 Kč. Paní Lucie tedy dosáhne na maximální daňový odpočet, což ji přinese daňovou úsporu 3 600 Kč.