Teplo v Česku. Energetickou chudobou netrpíme, interiéry přetápíme

Češi doma zimou ve většině případů netrpí. Pouze 2,7 procent domácností se potýká s tím, že v zimní období nemůže dostatečně vytopit své obydlí. Podle analýzy projektu Evropa v datech jsou tak české domácnosti na sedmé nejlepší příčce. První místo obsadili Rakušané. Dobře jsou na tom také Finové, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti.

Zastaralé topení nebo nízký příjem

Vytápět své obydlí na vyhovující teplotu si nemůže dovolit asi 120 tisíc českých domácností. Důvodem bývají hlavně drahé energie, nízké příjmy nebo špatně zateplený dům či zastaralá topná soustava.

V nedostatečně vytápěných domech nebo bytech žijí nejčastěji samoživitelky a samoživitelé s příjmy, které jsou pod 60 % průměru. „Tento druh energetické chudoby se dotýká 9,2 % z nich. Jsou na tom ale lépe než jinde v Evropě. I v rámci této skupiny se totiž Česko loni umístilo na sedmé příčce,” říká Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. U všech českých samoživitelů jako celku se tento problém týká 5,3 procent z nich.

Vedle Rakouska se vysoko v žebříčku dostatečného vytápění pohybuje i Německo, ovšem s výjimkou chudších samoživitelů s nižšími příjmy. Ti uvádějí, že nemohou dostatečně vytopit domov v 12,5 procentech případů. Hůře jsou na tom ještě Poláci, kde mají samoživitelky a samoživitelé potíže vytopit obydlí ve 23 procentech.

Zdroj: Shutterstock

Zima v Bulharsku, teplo ve Finsku

Z celé Evropy trpí zimou především Bulhaři. „Loni v Bulharsku nemohlo dostatečně vytápět své obydlí 33,7 procent domácností. Umisťuje se tak na nejhorších příčkách napříč různými typy domácností a příjmových skupin,“ říká Jan Krupička z Evropy v datech.

Hůře jsou na tom také Litva, Řecko, Kypr, Portugalsko a Itálie. Domy a byty v těchto zemích v teplejším podnebí často nemají vytápění. Nedostatkem tepla ale mohou domácnosti obecně trpět z různých důvodů. Patří mezi ně vysoké ceny energií a nízké příjmy, špatně zateplené domy, ale i zastaralé systémy vytápění, které plýtvají energií.

Největší tepelné pohody si užívají už zmínění Finové. Zimou v této severské zemi netrpí ani nízkopříjmoví obyvatelé. Například osaměle žijící senioři se tam s nedostatkem tepla potýkají jen v 1,6 % případů, což je nejlepší výsledek v celé EU. Energetickou chudobu Finsko řeší v rámci sociální politiky, tedy podobně, jako je tomu v České republice. Ke zlepšování situace ale přispívají také energeticky šetrné renovace domů nebo systémů pro dálkové vytápění.

Teplo lehce zdražilo

O tom, jak moc si mohou domácnosti dovolit vytápění nebo dokonce přetápět své domovy, rozhoduje i zmíněná cena tepla. Zatímco například elektřina už několikátý rok po sobě mírně zdražila, plyn prozatím stagnuje. Od nového roku také lehce poskočily ceny teplárenského tepla, a to o 3 až 5 %. Důvodem je především rostoucí cena emisních povolenek, které musí znečišťovatelé ovzduší nakupovat.

Jeden gigajoul tepla z tepláren nyní stojí v průměru kolem 600 korun, a to včetně daní. Mezi jednotlivými teplárnami ale existují rozdíly. Záleží i na tom, zda teplo vyrábí z uhlí, nebo ze zemního plynu. České domácnosti, které jsou napojené na centrální zásobování teplem a do radiátorů jim tak proudí energie vyrobená v teplárnách, utratí v průměru ročně za teplo kolem 12 500 korun.

Zvyšování ceny tepla má vyvážit snížení sazby DPH ze současných 15 na 10 %. Snížená sazba začne platit úderem nového roku. Zlevnění tepla ale domácnosti většinou nepocítí, protože zdraží jeho výroba. „Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude díky snížení sazby DPH na teplo většina tep¬lá¬ren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,“ uvádí Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské a předseda Teplárenského sdružení ČR.

O jeden stupeň méně

Energetičtí experti pak často poukazují na to, že české domácnosti si zvykly interiéry domů a bytů přetápět. Stáhnutí topení o jeden stupeň, například z 23 °C na 22 °C, přitom může uspořit až 6 procent nákladů za vytápění.

„Ušetřit náklady za teplo pomůže dodržování doporučené teploty. V obytných místnostech stačí kolem 21 °C. Spíše než zvyšovat teplotu se vyplatí tepleji se obléknout. V zimě je vhodné větrat rychle a intenzivně, aby se vzduch vyměnil a stěny se neochladily,“ uzavírá Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR.

Čtěte také:

• Čeká nás zdražení plynu? ERÚ oznámil vyšší ceny
• Nové ceny elektřiny 2020. Státem regulovaná položka zdražuje o 1,3 %
• Rizika při změně dodavatele energií: Na co si dát pozor?