Brněnská „Živá laboratoř“ se bude věnovat Alzheimerovi i poruchám dětí

Peníze pomohou k nákupu nových přístrojů a navázání spolupráce s předními evropskými pracovišti při výzkumu lidem škodlivých látek. Cílem Recetoxu je podle jeho ředitelky Jany Klánové získání vedoucího postavení mezi evropskými centry, které se výzkumu jedovatých látek v životním prostředí zabývají.

Živá laboratoř

Living lab, Živá laboratoř, by měla vzniknout v nedaleké budoucnosti v centru Recetox, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vědci zde budou studovat faktory ovlivňující lidské zdraví, což jim umožní téměř miliardová dotace z grantového programu Horizont 2020 Evropské unie.

Název Živá laboratoř má nastínit, že Recetox se také bude zabývat zkoumáním současného života a zdravotních problémů běžných lidí. Například Brňané a další obyvatelé Jihomoravského kraje se již do několika studií zapojili, a vědci tak mohou anonymně zjišťovat, kterými nemocemi trpí a zdali například nejsou vystaveni přílišnému smogu nebo hluku. Poznatky se centrum ihned snaží probírat s komunálními politiky, aby mohlo dojít k nápravě a lidé mohli výsledky výzkumů pozitivně pocítit.

Pochopí příčinu nemocí

„Propojení mnohovrstevných dat o výskytu škodlivých látek v prostředí, jejich účinku na organismus, informace o zdravotním stavu obyvatel, jejich životním stylu, informace o návycích i sociálním postavení a současná aplikace nejnovějších informačních technologií, metod umělé inteligence a strojového učení přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění,“ říká ředitelka centra Recetox Jana Klánová.

Konkrétně má výzkum vědcům pomoci pochopit příčiny vzniku takových nemocí, jako je Alzheimerova choroba, rakovina nebo cukrovka,ale i poruchy chování a učení u dětí, rozvoj alergií a autoimunitních onemocnění nebo pozorované snížení plodnosti. Na získávání dat od nemocných se budou podílet i obě brněnské fakultní nemocnice.

Recetox v Brně a špičková věda? Ano!

Úspěch ve třech výzvách

Recetox se věnuje výzkumu toxických látek v prostředí a jejich negativních dopadů na člověka dlouhodobě. „Když jsem do centra před dvaceti lety přišla, pracovali zde čtyři studenti a tři učitelé na dvou přístrojích. Dnes je v našich laboratořích přístrojů asi třicet a vědci se zabývají tisícovkami látek,“ popisuje Jana Klánová.

Peníze také pomohou posílit mezioborovou spolupráci napříč univerzitou a vytvoří dlouhodobé partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, jako je University College London, ETH Zürich nebo síť evropských biobank BBMRI. Také to umožní miliardová dotace z Evropské unie z prestižního grantového programu Horizon 2020 zaměřeného na šíření výzkumné excelence v Evropě, kde centrum jako jediná evropská instituce uspěla hned ve třech výzvách současně.

Kam půjdou peníze?

A do čeho se budou peníze konkrétně investovat? „Peníze z českého rozpočtu půjdou převážně do investic. Pomohou zlepšit, modernizovat a dovybavit naše laboratoře. Zejména budeme nakupovat hmotnostní spektroskopy, které nám umožní, abychom měřili škodlivé látky v životním prostředí, ale také v lidských tkáních, ve kterých se hromadí. Větší část peněz, která pochází z EU, je určena hlavně na partnerství, což je klíčové slovo tohoto projektu. Je to spolupráce mezi univerzitami a klíčovými institucemi ve starých a nových členských státech EU. Chceme tak rozšířit spolupráci a výměnu informací a odborníků. Náš výzkum se totiž nepohybuje jen v jednom z oborů, ale týká se například chemie, biologie, statistiky, matematiky. Ne všechny tyto obory jsou k dispozici na Masarykově univerzitě, a dokonce ne ani v České republice. Proto potřebujeme zahraniční partnery, abychom se od nich učili,“ řekla ředitelka centra Recetox.