Nařízením vlády se od 1. dubna 2020 zvýší životní minimum o 13,2 %. Jaký dopad má růst životního minima na ty, co pobírají příspěvek na bydlení?
- Růst životního a existenčního minima
- Jak na příspěvek na bydlení?
- Jak se vypočítá výše příspěvku na bydlení?
- Příspěvek na bydlení a růst životního minima
Jaký vliv má růst existenčního a životního minima na vaše bydlení?
Životní a existenční minimum se zvýší o 13,2 %
Od 1. duba 2020 se zvýší existenční minimum z 2 200 Kč na 2 490 Kč.
Růst životního minima bude následující:
Životní minimum pro | Životní minimum platné do 31. 3. 2020 | Životní minimum platné od 1. 4. 2020 |
---|---|---|
Jednotlivce | 3 410 Kč | 3 860 Kč |
První osobu v domácnosti | 3 410 Kč | 3 550 Kč |
Druhou a další osobu v domácnosti | 2 830 Kč | 3 200 Kč |
Děti do 6 let | 1 740 Kč | 1 970 Kč |
Děti od 6 do 15 let | 2 140 Kč | 2 420 Kč |
Pro nezaopatřené děti od 15 až 26 let | 2 450 Kč | 2 770 Kč |
Zdroj: MPSV
Tip: Kalkulačka životního minima
Příspěvek na bydlení - jak na něj?
Příspěvek na bydlení je určen pro lidi s nízkými příjmy a má sloužit k pokrytí nákladů na bydlení.
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu a pokud:
- náklady na bydlení přesahují 30 % (na území Prahy 35 %) čistého příjmu rodiny a
- také pokud těchto 30 % (na území Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Nezáleží na tom v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě.
Jak se stanovují příjmy rodiny?
Příjmy se stanovují na základě průměrných čistých příjmů za předchozí čtvrtletí.
Za příjem se považují příjmy ze závislé činnosti, z podnikání i přídavky na děti či rodičovský příspěvek.
Jestliže jsou čisté příjmy jednotlivce či rodiny nižší než životní minimum, tak do výpočtu vstupuje životní minimum.
Jak se stanovují náklady na bydlení?
Skutečné náklady na bydlení musí být nižší než ty normativní (stanoveny zákonem), jinak na příspěvek na bydlení nemá rodina nárok.
Skutečné náklady na bydlení
Skutečné náklady na bydlení v nájmu jsou například nájem, náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění, nebo náklady za pevná paliva.
U vlastního (či družstevního) bydlení se nevychází se skutečných nákladů, ale z nákladů stanovených zákonem.
Náklady na bydlení se pro nárok na výši příspěvku na bydlení stanovují jako průměr nákladů za bydlení za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje.
Normativní náklady na bydlení
Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.
Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.
Tip: Jaká je výše normativních nákladů dle zákona?
Jak se vypočítá výše příspěvku na bydlení?
Výše příspěvku na bydlení se následně vypočítá jako rozdíl mezi normativními náklady (nebo skutečnými náklady na bydlení, pokud jsou nižší) a rozhodného příjmu rodiny (či životního minima).
Výsledný rozdíl mezi náklady a příjmy se vynásobí hodnotou zákonného koeficientu (0,30, v Praze 0,35).
Výsledná částka je již příspěvek na bydlení.
Jak vidíte, výpočet nároku na příspěvek na bydlení je poměrně složitý.
Proto doporučujeme použít naši kalkulačku příspěvku na bydlení, která vám pomůže určit, zdali na něj máte nárok.
Omezí zvýšení životního minima příspěvek na bydlení?
Růst životního minima se tedy projeví tím, že u nízkopříjmových jedinců či rodin se zvýší příspěvek na bydlení tím, že se od nákladů budou odečítat vyšší příjmy (životní minimum).
Růst životního minima se tedy u příspěvku na bydlení projeví pozitivně. U porodného či přídavků na děti se růst životního minima projeví rovněž pozitivně: