Kdo dostane poloviční nemocenskou, krácenou, nebo rovnou žádnou?

O výši nemocenské pojednává zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Účastníkům na pojištění vzniká nárok na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti. Zaměstnancům pak prvních 14 dní náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele.

Základní informace:

• Výše nemocenských dávek
• Redukční hranice u nemocenského 2020
• Kdy budete mít poloviční nemocenskou?
• Kdo nemá nárok na nemocenské dávky?
• Krácení nebo odnětí nemocenských dávek
• Zkrácená doba pobírání nemocenského

Výše nemocenských dávek

Výše nemocenského je závislá na redukčních hranicích, ale i na délce dočasné pracovní neschopnosti:

• Do 30. kalendářního dne DPN se pobírá 60 % denního vyměřovacího základu.
• Od 31. kalendářního dne DPN se pobírá 66 % denního vyměřovacího základu.
• Od 61. kalendářního dne DPN se pobírá 72 % denního vyměřovacího základu.

Podpůrčí doba na nemocenské pak může nejdéle trvat 380 dnů ode dne vzniku DPN.

Redukční hranice u nemocenského 2020

1. redukční hranice je 1 162 Kč a započítává se do ní 90 %.
2. redukční hranice je 1 742 Kč a započítává se do ní 60 %.
3. redukční hranice je 3 484 Kč a započítává se do ní 30 %.

Zdroj: Shutterstock

Kdy budete mít poloviční nemocenskou?

Poloviční nemocenskou, čili pouze 50 % ze stanoveného nemocenského na den, vypočteného na základě denního vyměřovacího základu a redukčních hranic, budete mít, pokud si pracovní neschopnost způsobíte sami, a to:

• účastí ve rvačce při vlastním zavinění, vzájemném napadení nebo fyzickém střetu osob. Výjimku zde tvoří pouze sebeobrana anebo pomoc napadenému.
• opilostí anebo při zneužití omamných nebo psychotropních látek.
• úmyslným trestným činem nebo zaviněným přestupkem.

Kdo nemá nárok na nemocenské dávky?

Nemocenskou nedostane osoba, která si přivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a dále také ti, kterým v době DPN anebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. To ale za předpokladu, že činnost, ze které se odvádělo nemocenské pojištění, skončila přede dnem tohoto vzniku.

Nemocenské dávky také nedostanou ti, u kterých došlo ke vzniku DPN nebo karantény v době útěku z vazby, místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Dále také není nemocenské vypláceno za dobu stávky, jestliže dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla po dni, ve kterém se pracovník účastnil stávky, anebo za dobu, kdy měl zaměstnanec pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno bez příjmu za stejných podmínek, jako u stávky až na výjimky.

Krácení nebo odnětí nemocenských dávek

Ke krácení nemocenských dávek anebo rovnou k jejich úplnému odnětí může dojít, když osoba dočasně práce neschopná poruší režim, který stanovil ošetřující lékař anebo nesplní součinnost při kontrole OSSZ. Na základě závažnosti může být nemocenské odňato anebo pokráceno, nejdéle však na 100 kalendářních dnů ode dne porušení nebo nesplnění povinnosti.

Pojištěnci, kterým však byla i přes porušení nebo nesplnění součinnost vyplacena dávka nemocenského, budou muset částku vrátit. Bude totiž brána jako přeplatek na dávce.

Zkrácená doba pobírání nemocenského

Pobírání nemocenských dávek končí posledním dnem dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské může trvat maximálně 380 kalendářních dnů. To ale neplatí pro zaměstnance, kteří jsou zároveň poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně. Ti mohou být na neschopence nebo v karanténě do skončení tohoto zaměstnání, nejdéle však 70 kalendářních dnů.

Pokud byl pak žák nebo student zaměstnán po dobu školních prázdnin a z výplaty mu bylo odváděno nemocenské pojištění, nemocenské dávky může pobírat nejdéle do skončení tohoto zaměstnání.

Čtěte také:

• Jak probíhá kontrola na nemocenské?
• Jak je placená nařízená karanténa?
• Zrušení karenční doby u nemocenské