V Česku je ekonomická svoboda vyšší než v Rakousku a Německu

Index Ekonomické svobody sestavuje každoročně od roku 1995 „The Heritage Foundation“. Pro rok 2020 bylo hodnoceno celkem 180 zemí světa. Souhrnný výsledný index ovlivňuje hodnocení ve čtyřech pilířích (právní stát, vláda, regulace a otevřenost trhu), přičemž hodnocení v každém pilíři se skládá z hodnocení několika dílčích kategorií. Čím vyšší hodnota indexu, tím vyšší ekonomickou svobodu využívají firmy a podnikatelé ke své každodenní činnosti.

• Co je pilířem růstu české ekonomické svobody?
• Kde je nejvyšší ekonomická svoboda?
• Kdo je nejlepší z EU?

Můžeme být na ekonomickou svobodu Česka hrdí?

Svoboda je pilířem růstu

Základním stavebním kamenem ekonomického růstu a životní úrovně obyvatel je právě osobní a ekonomická svoboda. Pro byznys je velmi důležité, že firmy a podnikatelé se mohou spolehnout na právní stát, fungující státní správu, stabilní finanční a daňové prostředí a přitom současně je jejich vlastní činnost málo regulována a omezována. Čím více času mohou firmy a podnikatelé věnovat pouze samotnému byznysu, tím lépe i pro zaměstnance, kteří mají dostatek zajímavých pracovních příležitostí na trhu práce. Hodnocení Česka se meziročně zvýšilo, index pro rok 2020 má hodnotu 74,8, což je o 1,1 bodu více než v roce 2019, ekonomická konkurenceschopnost Česka je tedy velmi vysoká.

Tip: GDPR po roce: bouře ve sklenici vody či obří byrokracie?

Medailové pozice se nemění

První dvě místa dlouhodobě patří Singapuru, Hongkongu, tedy nejvíce globalizovaným ekonomikám světa. Tradičně na špici rovněž najdeme Austrálii, Nový Zéland nebo Švýcarsko. Efektivita obchodu je v těchto zemích skvělá.

Nejlepší hodnocení mají země EU a OECD

Země světa jsou dle úrovně ekonomické svobody rozděleny do pěti skupin (svobodné, převážně svobodné, utlumená svoboda, většinou nesvobodné a potlačovaná svoboda). Výsledný index pro rok 2020 je nejvyšší v Singapuru (89,4) a nejnižší v KLDR (4,2).

• V první skupině je pouze šest zemí světa, které mají výsledný index vyšší než 80. Těmito zeměmi jsou Singapur (1. místo), Hongkong (2. místo), Nový Zéland (3. místo), Austrálie (4. místo), Švýcarsko (5. místo) a Irsko (6. místo).
• Ve druhé skupině je celkem 31 zemí světa. Převážně se přitom jedná o členské země OECD a Evropské unie jako je např. Velká Británie (7. místo), Dánsko (8. místo), Kanada (9. místo), Estonsko (10. místo), Island (13. místo), Nizozemí (14. místo), Chile (15. místo), Litva (16. místo), USA (17. místo), Lucembursko (19. místo), Finsko (20. místo), Švédsko (22. místo), Česko (23. místo), Jižní Korea (25. místo), Izrael (26. místo), Německo (27. místo), Norsko (28. místo), Rakousko (29. místo), Japonsko (30. místo), Lotyšsko (32. místo), Bulharsko (36. místo) a Kypr (37. místo).
• Ve třetí skupině je 62 zemí a z členských zemí EU a OECD zde najdeme Rumunsko (38. místo), Maltu (42. místo), Polsko (46. místo), Belgii (48. místo), Slovinsko (52. místo), Portugalsko (56. místo), Španělsko (58. místo), Slovensko (60. místo), Maďarsko (62. místo), Francii (64. místo), Mexiko (67. místo), Turecko (71. místo), Itálii (74. místo) a Chorvatsko (84. místo).
• Ve čtvrté skupině je celkem 62 zemí, z členských zemí EU a OECD pouze Řecko na 100. místě.
• V poslední páté kategorii je 19. zemí, jejichž výsledný index nedosahuje ani 50 bodů.

Pramen: The Heritage Foundation „2020 Index of Economic Freedom“