Jsou ve stavu nouze za běžné prohřešky vyšší tresty?

Při vyhlášení nouzového stavu, který byl vyvolán vysokým stupněm ohrožení zdraví obyvatel, se úměrně zvyšuje také míra trestní represe. To znamená, že běžné trestné činy mohou být trestány výrazně přísněji - a to nejen například za vloupání, ale i za falšování účetnictví. Zákon postihuje i úmyslné šíření nemoci. Co se z hlediska trestního práva mění, shrnuje advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners.

Pokuty za šíření nákazy

Koronavirus byl zařazen na seznam nakažlivých nemocí (jako je AIDS, cholera apod.), jejichž úmyslné šíření je bráno jako trestný čin. Naopak za porušení karanténních opatření může být uložena pokuta ve výši 3 000 000 Kč. Ten, kdo karanténu nedodržuje, může jít dokonce do vězení, a to na 6 let. Za cílený přenos nemoci přitom hrozí až 12 let.

Proč se zpřísňují tresty?

Důvod pro zostření trestů je jednoduchý. „Stát musí za těchto mimořádných okolností využít kapacity záchranných i bezpečnostních složek na zajištění běžného fungování společnosti. Legislativa proto myslí na to, kdy silami policie, zdravotníků či hasičů někdo zcela zbytečně plýtvá a zostřuje za této situace tresty. Zároveň přísněji postihuje ty, kteří příležitost zneužijí například ke vloupání, popřípadě dokonce ke krádeži zboží, které společnost momentálně akutně potřebuje. V současnosti jsou to například balení roušek,” vysvětluje Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Zdroj: Shutterstock

Jaké trestné činy a přestupky mohou být trestány přísněji?

Trestní zákoník v podobných situacích přímo stanoví vyšší trestní sazby na jednotlivé skutkové podstaty některých trestných činů - jedná se o tzv. kvalifikované podstaty. Do této kategorie případů spadají trestné činy jako šíření poplašné zprávy, šíření nakažlivé nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a obdobnými případy jednání, které zpravidla nějak souvisí s důvodem, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zákon tak myslí na nezodpovědné občany, kteří o nákaze koronavirem vědí, a přesto chodí mezi ostatní lidi.

Jak může být sankciován podvod?

Skutkové podstaty některých běžných trestných činů pamatují na situaci nouzového stavu tím, že ve své kvalifikované podstatě slibují pachateli vyšší trest v porovnání s běžnou situací. Právě tak se hledí na trestný čin podvodu. Pokud podvodným jednáním pachatel způsobí někomu škodu ve výši 10 tisíc korun, za běžné situace mu hrozí trest v základní sazbě, čili do dvou let odnětí svobody. Pokud však stejný podvod se stejnou škodou způsobí za situace, kdy byl vyhlášen nouzový stav, trestní zákon požaduje odnětí svobody v rozmezí od dvou do osmi let.

Pokuta a trest za falešné volání na nouzové linky

Když někdo dostane nepříliš moudrý nápad a zavolá na jednu z krizových linek s falešným hlášením, v době stavu nouze toho bude litovat více než jindy.

„U falešných telefonátů na nouzové linky se za běžné situace jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy. Pachatel za něj může být potrestán až třemi roky nepodmíněně. V některých případech vyvázne s podmínkou, protože se mu čin podaří uhrát na klukovinu. Ne však v době stavu nouze, kdy se vše zpřísňuje,” uvádí Kadlec. Opět se totiž jedná o čin spáchaný v době události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Trestní sazba se tak zvyšuje až na osm let.

Postih za zkreslení stavu o hospodaření

Česká legislativa ale má i jiný nástroj, jak postihnout trestné činy a přestupky spáchané za mimořádného stavu. Je jím tzv. obecně přitěžující okolnost. Soud by měl při vyměřování výše trestu k této okolnosti přihlédnout tím, že udělí vyšší trest v porovnání s tím, kdyby se pachatel obdobného jednání dopustil za běžných okolností.

„Toto platí obecně pro veškeré trestní činy, takže například pokud se někdo v době vyhlášeného nouzového stavu dopustí trestního činu zkreslování údajů o stavu hospodaření, měl by i za takové trestněprávní jednání dostat vyšší trest v porovnání s normální situací,” uvádí kancelář Vilímková Dudák & Partners.

TIP: Stát promine sankce za opožděné daňové přiznání kvůli koronaviru

Tresty za krádeže zboží se také zpřísňují

O zpřísnění trestů informuje i Nejvyšší státní zastupitelství. Pokud se pachatel dopustí za běžného stavu krádeže vloupáním do stánku s potravinami a odcizí zboží v hodnotě 500 korun, hrozí mu trest odnětí svobody v sazbě až dva roky. Pokud se obdobného jednání dopustí v současné době, tedy během vyhlášeného nouzového stavu, může jít do vězení až na osm let.

Zdroj: advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners