Které období vám nezvýší důchod?

Doba pojištění hraje v důchodové legislativě významnou úlohu. Pro přiznání starobního důchodu musí být získána minimální doba pojištění. Žadatelé o starobní důchod v roce 2023 musí dosáhnout doby pojištění alespoň v rozsahu 35 let, jinak jim nemůže být starobní důchod ke dni dosažení řádného důchodového věku přiznán. 

Tip: Kalkulačka starobního důchodu

Měsíční částka starobního důchodu následně závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční částka starobního důchodu. V praxi se však některá období do doby pojištění nezapočítávají, jak si ukážeme na praktických příkladech.

• Doba studia
• Život pouze s pasivními příjmy
• Pobírání předdůchodu
• Práce na DPP či DPČ do limitu
• Péče o dítě starší 4 let
• Život z dědictví
• Dlouhodobá evidence na Úřadu práce

Doba studia

Doba studia od roku 2010 již nepatří mezi náhradní doby pojištění pro výpočet důchodu. Doba studia tedy již nezvyšuje měsíční částku státního důchodu, jako tomu bylo v minulosti. Výdělečná činnost během studia zakládající účast na nemocenském pojištění je tedy s ohledem na měsíční částku starobního důchodu velmi přínosná. 

Život pouze s pasivními příjmy

Občané žijící pouze z kapitálového majetku nebo z nájmu sice podávají daňové přiznání a při vyšších ročních příjmech odvádí i daň z příjmů fyzických osob, ale současně nemají toto období vyřešeno pro důchodové účely. V těchto případech je tak řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihláška se podává na místně příslušné OSSZ. V roce 2023 činí měsíční minimální dobrovolné důchodové pojištění 2823 Kč. 

Pobírání předdůchodu

Za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát, současně se však toto období nehodnotí jako náhradní doba pojištění a pobíráním předdůchodu se nezvýší doba pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu. 

Práce na dohody do limitu

Do doby pojištění se formou zaměstnání započítává pouze doba, kdy je z hrubé mzdy nebo hrubé odměny odváděno sociální (důchodové) pojištění. Platbě sociálního pojištění podléhá i hrubá mzda ze zkráceného úvazku, hrubé odměny z pracovních dohod pouze v případě, že hrubá měsíční odměna je nadlimitní.

U práce na dohodu o provedení práce podléhá odvodům na sociální pojištění hrubá měsíční odměna ve výši 10 001 Kč a více a u dohody o pracovní činnosti hrubá měsíční odměna ve výši 3999 Kč a více.

Občanům pracujícím pouze na pracovní dohody do limitu tak toto období nezvyšuje dobu pojištění. Na základě pracovních dohod je přitom možné pracovat pro více zaměstnavatelů současně a limit pro placení sociálního pojištění se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť. 

Péče o dítě starší 4 let

Jako náhradní doba pojištění se započítává doba péče o dítě, ale nejdéle do věku 4 let. Někteří rodiče jsou v domácnosti a starají se o děti delší dobu, v takovém případě se jim tato péče již pro důchodové účely nehodnotí. Zdravotní pojištění však odvádí stát i za občany pečující o jedno dítě mladší 7 let nebo o dvě děti mladší 15 let.

Nicméně výchova dětí je od roku 2023 zohledněna zvýšením důchodu ve formě výchovného, které za každé vychované dítě, o které jste pečovali, zvýší důchod o 500 Kč.

Život z dědictví

V případě financování životních nákladů z dědictví je samozřejmě nutné počítat s tím, že se dané období nemůže hodnotit pro důchodové účely, neboť neplyne žádný příjem podléhající sociálnímu pojištění a není splněna žádná z podmínek pro započítání daného období jako náhradní doby pojištění.

Dlouhodobá evidence na Úřadu práce

Náhradní dobou pojištění pro důchodové účely je evidence na Úřadu práce pouze po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci, a následně maximálně po dobu tří let, když již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, přičemž se toto období hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Dlouhodobá evidence na Úřadu práce má tedy negativní důsledky pro výši státního důchodu.