Retail v době pandemie: přehled nejdůležitějších opatření

Současná pandemie má výrazný dopad na obchod u nás i ve světě a mění se i chování spotřebitelů. Podle analýzy společnosti O2 eKasa došlo k největšímu poklesu prodejů v následujících oborech:

• Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty - 100 %
• Výroba oděvů a prodej obuvi - 100 %
• Kulturní, zábavní a rekreační činnosti - 98 %
• Maloobchod s oděvy - 96 %
• Ubytování, stravování a pohostinství - 96 %

Výraznou část příjmů pro společnosti podnikající v retailu mohou tvořit online prodeje. V současné situaci jsou prokazatelné nárůsty, mnohdy srovnávané z pohledu tržeb s nejúspěšnějším prodejním období Vánoc, převážně v segmentu potravin, léků, drogerie, domácích potřeb, kosmetiky, módy a zábavy. V e-commerce a retailu je častá také forma různé soukromé podpory. Například online supermarket Rohlík představil v uplynulých týdnech v reakci na současnou situaci řadu nových projektů (Rohlík mini, Suchý Rohlík, Rohlík Bistro).

Přehled nejdůležitějších opatření schválených vládou v souvislosti s koronavirem:

Program „Antivirus“

Cílem programu Antivirus předloženém Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) je podpora zaměstnanců i zaměstnavatelů a to prostřednictvím Úřadu práce ČR, který firmám kompenzuje část mezd vyplacených zaměstnancům.

Jakých situací se program Antivirus týká a jak vysoký je příspěvek od státu?

V závislosti na důvodu překážky program Antivirus poskytuje zaměstnavatelům příspěvek ve výši 60 % (režim A) nebo 80 % (režim B):

Režim A:

• V případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku.
• V případě uzavření nebo omezení provozu nařízením vlády nebo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví pobírá zaměstnanec náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
• Ve výše uvedených případech stát poskytuje příspěvek zaměstnavatelům ve výši 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / maximálně však do výše 39 000 Kč.

Režim B:

• Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více zaměstnanců zaměstnavatele) – zbytek zaměstnanců pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
• Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.
• Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
• Ve výše uvedených případech činí příspěvek zaměstnavatelům 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / maximálně však do výše 29 000 Kč.

Na jaké zaměstnance náleží příspěvek státu?

Příspěvek stát poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim daná výpověď, s výjimkou případu porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) až h) zákoníku práce. Zároveň je příspěvek poskytován jen za zaměstnance v pracovním poměru, tedy nikoliv zaměstnance pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr nebo statutární orgány.

Jak dlouho program potrvá?

Délka programu je stanovena zatím do 30. dubna 2020, přičemž se předpokládá prodloužení na měsíc květen. Příspěvky budou poskytovány na náhradu nákladů od 12. března 2020, kdy došlo k vyhlášení nouzového stavu. V případě, že Senát schválí a prezident podepíše novelu zákona o zaměstnanosti, nebude podmínkou poskytnutí příspěvku bezdlužnost vůči veřejným institucím.

Kdo a kdy má nárok na ošetřovné?

Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon obsahující rozšíření a prodloužení ošetřovného vypláceného zaměstnancům. Nově tak mají nárok na ošetřovné také rodiče dětí ve věku 10-13 let, případně dětí starších 10 let závislých na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách, pokud je zařízení, které o ně pečovalo, uzavřeno. Dochází také k prodloužení podpůrčí doby ošetřovného, které bude pokrývat celé období uzavření školských zařízení. Zákon potvrzuje nárok na ošetřovné i při uzavření předškolního zařízení, i pokud bylo uzavřeno na základě rozhodnutí zřizovatele. V rámci čerpání ošetřovného se budou moci rodiče nově vystřídat i vícekrát než jednou, nikoliv ovšem v rámci dne. Dny péče o dítě pak budou vyznačovány na příslušném formuláři, ošetřovné bude hrazeno každému rodiči zvlášť měsíčně za dny vykázané péče.

Naopak nebyly přijaty návrhy opozičních stran na úpravu výše ošetřovného, které zůstává v původní výši 60 % (redukovaného) průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele je tak v současnosti nejvýhodnější, aby jejich zaměstnanci, kteří by jinak stejně nemohli konat práci, v maximální možné míře čerpání ošetřovného využívali a snižovali zaměstnavateli náklady.

Na co mají nárok OSVČ?

Vláda schválila přímou finanční pomoc také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které na klasické ošetřovné vyplácené v rámci nemocenského pojištění nemají nárok. Na příspěvek (dotaci) ve výši 424 Kč za každý den v karanténě/ošetřování člena rodiny má nárok OSVČ za obdobných podmínek jako zaměstnanci (péče o dítě mladší 13 let nebo péče o nezaopatřené dítě do 26 let závislé na pomoci jiné osoby z důvodu uzavření školského zařízení).

Aby vznikl OSVČ na finanční příspěvek na ošetřování dítěte/dětí nárok, nesmí zároveň na totéž dítě/děti čerpat stejný nebo obdobný kompenzační příspěvek jiná osoba. Vedle toho jsou uplatňovány i další podmínky (výkon podnikání jako hlavní činnost, neexistence nedoplatků na daních a pojistném, žadatel je malým nebo středním podnikatelem). Splnění podmínek OSVČ prokazuje na základě čestného prohlášení. Žádost je k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a OSVČ ji mohou podat buď elektronicky, nebo zaslat poštou. Nárok na toto „ošetřovné“ budou OSVČ mít po celou dobu mimořádných opatření. Žádost bude možno z důvodu pravidelné výplaty podávat každý měsíc, poprvé za období od 12. března do 31. března 2020, a to do konce dubna tohoto roku. 

Přijatá opatření v oblasti daní

V rámci tzv. Liberačního daňového balíčku I a II vláda schválila úlevy v oblasti podávání daňových přiznání a úhrady daní.

Daň z příjmů

Všem poplatníkům daně z příjmů, kteří jsou standardně povinni podat daňové přiznání za rok 2019 do 1. dubna 2020, je formou plošného prominutí sankcí umožněno jej podat až do 1. července 2020. Stejné prodloužení se vztahuje i na platbu doplatku daně. Toto opatření uleví zejména OSVČ, malým a středním firmám (bez povinného auditu účetní závěrky) a také vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří jsou povinni podat daňové přiznání kvůli solidárnímu zvýšení daně. Všem poplatníkům, kteří platí čtvrtletní nebo pololetní zálohy na daň z příjmů, byla zároveň plošně prominuta platba zálohy splatná letos v červnu.

Daň z nabytí nemovitosti

Obdobná plošná úleva byla zavedena ve vztahu k dani z nabytí nemovitých věcí. Přiznání k této dani, u kterých tříměsíční lhůta k podání vyprší mezi 31. březnem 31. červencem 2020, bude možné bez sankcí podat a související daň uhradit až do 31. srpna 2020. Prakticky se to týká převáděných nemovitostí, u nichž byl vklad práva ve prospěch nového vlastníka do katastru nemovitostí proveden v období od 1. prosince 2019 do 30. dubna 2020.

Silniční daň

Zálohy na silniční daň, které jsou podle zákona splatné 15. dubna 2020 a 15. července 2020, bude možné opět bez jakýchkoliv sankcí uhradit nejpozději společně se třetí zálohou splatnou 15. října 2020.

Kontrolní hlášení

Plošně prominuty byly též pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč (hlášení je podáno pozdě, avšak před tím, než finanční úřad pošle výzvu), a to ve vztahu k pokutám vzniklým v období březen-červenec 2020. V ostatních případech prodlení s úhradou daní spravovaných finančními úřady (nikoliv však daní spravovaných celními úřady jako např. spotřební daně) bude možné žádat o individuální promíjení souvisejících sankcí. Úrok z prodlení bude finančním úřadem v plné výši prominut, pokud poplatník prokáže souvislost prodlení s mimořádnými opatřeními zavedenými k prevenci pandemie koronaviru. Za určitých podmínek bude ze stejného důvodu automaticky prominuta i pokuta za opožděné podání daňového přiznání.

Zálohy na důchodové pojištění a zdravotní pojištění – OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné byly zproštěny povinnosti platit zálohy na důchodové pojištění a zdravotní pojištění za období březen-srpen 2020 (pozor – výjimka se nevztahuje na nemocenské pojištění, pokud se jej OSVČ dobrovolně účastní). Pojistné za toto období bude vypořádáno až v rámci přehledů pojistného na jaře příštího roku. Navíc za uvedených šest měsíců roku 2020 bude platba sociálního i zdravotního pojištění ponížena o částky pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což představuje celkovou úlevu až do výše téměř 30 000 Kč.

Daň z příjmu – OSVČ

V návaznosti na plošnou úlevu ve vztahu k přiznání k dani z příjmů budou OSVČ moci podat v prodloužené lhůtě i přehledy pojistného za rok 2019 bez jakýchkoliv sankcí, a to do 3. srpna 2020. Rovněž doplatky pojistného bude možné uhradit v tomto prodlouženém termínu, aniž by bylo účtováno penále.

V budoucnu lze dále očekávat ještě jednu poměrně významnou úlevu v oblasti daně z příjmů. Ta umožní získat dodatečnou hotovost poplatníkům, kteří za rok 2020 z důvodu propadu finančních výsledků mimořádně vykážou daňovou ztrátu. Na základě již vládou schváleného opatření, které však bude třeba promítnout do daňové legislativy, bude nově možné daňovou ztrátu uplatnit i zpětně proti ziskům vykázaným v předchozích dvou letech (tedy v případě daňové ztráty za rok 2020 proti základu daně za roky 2018 a 2019). Touto cestou (prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání za uvedené předchozí roky) bude možné získat určitou částku daně z příjmů uhrazené v minulosti zpět, a to na jaře, resp. v létě příštího roku. 

Úvěrový program COVID

Další forma pomoci pro podnikatele, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu Covid-19 a souvisejících preventivních opatření, jsou národní úvěry COVID. Finanční prostředky uvolněné v doposud spuštěných programech jsou prozatím určeny pouze žadatelům spadajícím do kategorie malých a středních podniků (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 50 mil. eur nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahující 43 mil. eur), nikoliv velkým podnikatelům.

Program COVID I

Dne 16. 3. 2020 byl spuštěn program COVID I, v rámci kterého bylo možné žádat o čerpání bezúročného úvěru na provozní financování přímo od státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), a to ve výši 500 tis. až 15 mil. Kč, až do výše 90 % způsobilých výdajů, se splatností 2 roky včetně možnosti odloženého splácení až na dobu až 12 měsíců. Vzhledem k objemu žádostí, které již během prvního týdne výrazně překročily vyčleněných pět miliard korun a kapacitní možnosti ČMZRB, byl příjem žádostí do programu COVID I dne 20. 3. pozastaven.

Program COVID II

Od 2. 4. do 3. 4. bylo spuštěno první kolo podávání přihlášek do programu COVID II, který bude probíhat v několika vlnách a aktuálně se očekává rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o spuštění dalších kolech čerpání. ČMZRB zde figuruje jako ručitel komerčních úvěrů od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč se splatností 3 roky, a to až do výše 80 % jistiny úvěru. ČMZRB může taktéž finančně přispět na úhradu úroků, a to až do výše 1 mil. Kč.

Na program je alokováno 5 mld. Kč, konkrétně ze strukturálních fondů EU v rámci OPPIK, což má dopad na okruh uchazečů, který je omezen pouze na podnikatele žádající o profinancování svých aktivit mimo území hlavního města Prahy.

Jak lze požádat o provozní  úvěrování?

O čerpání úvěru z programu COVID II je nutné požádat u své stávající či jiné komerční banky, se kterou má ČMZRB uzavřen dodatek ke smlouvě o spolupráci v programu Expanze na poskytování záruk COVID II. Je potřeba vyplnit formulář žádosti včetně příloh, a poté ČMZRB požádat o vystavení záruky a příspěvek na splátky úroků. Podrobný návod, jak zažádat o záruku, je zveřejněn na webu ČMZRB. Úvěr lze opět využít na provozní financování, tzn. zejména na mzdy zaměstnanců, financování zásob, úhrady dodavatelských faktur či pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku. Druhé kolo bude následovat v rámci několika dnů.

Program COVID III

ČMZRB aktuálně připravuje další fázi výhodného úvěrového financování, program COVID III, tentokrát určeného pro pražské podnikatele. Momentálně probíhají jednání s pražským magistrátem a spuštění se očekává v horizontu zhruba dvou týdnů. 

Administrativní  úlevy v souvislosti s EET

Podnikatelům v maloobchodu vznikla povinnost zavést elektronickou evidenci tržeb (EET) 1. března 2017. Původně se povinnost týkala evidence všech přijatých plateb nezávisle na tom, zda se jednalo o bezhotovostní či hotovostní platební styk, z evidence byly až následně vyloučeny bezhotovostní platby. Nicméně většina maloobchodních řetězců eviduje i nadále jak platby v hotovosti, tak kartou, z důvodu menší administrativní a provozní náročnosti při jednotném postupu v rámci existujícího technického řešení.

Legislativním schvalovacím kolečkem prošel ve zrychleném režimu zvláštní jednorázový zákon s časově omezenými účinky, který fakticky plošně pozastavuje povinnost evidence tržeb pro subjekty spadající do všech fází EET, tzn. včetně maloobchodu, a to po dobu stavu nouze a následujících tří měsíců od jeho ukončení. V praxi to znamená, že podnikatelé v tomto období nemusí odesílat data o tržbách, vystavovat EET účtenky, ani vyvěsit informační oznámení o povinnosti evidovat tržby na provozovně (v místě akceptace plateb). Upozorňujeme však, že povinnost vystavit na požádání doklad o zakoupení dle zákona o ochraně spotřebitelů platí i nadále.  

Autor: Tým odborníků ze společnosti ASB Czech Republic: Klára Cowan, Jana Pytelková Svobodová a Nela Paradjina