Jak fungují brigády, přesčasy a nařízené dovolené v době koronaviru

Pracovní trh se díky epidemii a nouzovému stavu neustále mění. Pracovníci v cestovním ruchu, kultuře a gastronomickém průmyslu hledají nové uplatnění, naopak plné ruce práce mají prodavači, skladníci, kurýři a samozřejmě zdravotníci. Personální agentura Manuvia proto dala dohromady několik praktických informací, které přijdou vhod všem, kteří si v současné době chtějí přivydělat, a i těm, kteří mají zrovna práce až nad hlavu.

Nařízení práce přesčas v době nouzového stavu

Pro přesčasy nouzový stav nepřinesl žádná zvláštní pravidla. Nařídit jej lze pouze z vážných provozních důvodů. Přesčasy stále nemohou vykonávat:

• těhotné zaměstnankyně,
• mladiství.

Přesčas nelze nařídit ani zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok. Pokud by však s takovou prací „navíc“ souhlasili, zákoník práce ji v jejich případě nezakazuje.

Práce přesčas na dny nepřetržitého odpočinku

„Zcela výjimečně je možné přesčas nařídit i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, ale pouze v případě, že danou práci nelze provést v pracovní den. Jedná se tedy například o nakládání zboží, inventury, krmení a ošetřování zvířat nebo práce „na záskok“, říká Tomáš Lenárt z personální agentury Manuvia.

Může zaměstnanec práci přesčas odmítnout?

Pokud jsou podmínky pro nařízení přesčasu splněny, zaměstnanec vykonávání práce přesčas nemůže odmítnout (samozřejmě s výjimkou kategorií zaměstnanců uvedených výše). V jednom týdnu však práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin, ročně potom 150 hodin. Dobu odpočinku mezi směnami (8 hodin) zaměstnavatel krátit nemůže. Odměnou za přesčas je ze zákona dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku.

Zdroj: Shutterstock

Může zaměstnavatel nařídit povinnou dovolenou?

Celá řada podniků musela z důvodu mimořádných opatření uzavřít provozovnu anebo přerušit výrobu či provoz. Pokud je to možné, zaměstnanci pracují prostřednictvím home office. Někteří zaměstnavatelé pak svým zaměstnancům nařídili čerpání dovolené. Měli však na něco takového právo? Kdo určuje čerpání dovolené?

„Podle zákoníku práce si čerpání dovolené neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel dovolenou nařídit může, je však povinen tuto skutečnost oznámit zaměstnancům písemně, a to minimálně 14 dní dopředu. Uvedenou lhůtu je možné i zkrátit, avšak jenom se souhlasem zaměstnance, t.j. jednoduše řečeno, zaměstnavatel se na tom musí se zaměstnancem dohodnout,“ potvrzuje Tomáš Lenárt z Manuvia.

Důležité je zmínit, že zaměstnavatelé si mohou při splnění podmínek prostřednictvím kurzarbeit a programu Antivirus zažádat na příspěvky na mzdy svých zaměstnanců od státu, a to až ve výši 60 – 80 %.

Jak si přivydělávat na DPP nebo DPČ?

Pokud zaměstnanci chtějí nastoupit na brigádu (například formou Dohody o provedení práce - DPP nebo Dohody o provedení činnosti - DPČ mimo hlavní pracovní poměr) neexistují žádná omezení. Každopádně by si ale zaměstnanci měli dát pozor, aby šlo o brigádu, při které budou vykonávat činnost, která není shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele. Pokud by se tedy jednalo o brigádu, při které bude zaměstnanec vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele, je potřeba, aby si zaměstnanec vyžádal souhlas svého současného zaměstnavatele.

„Kdyby například prodavačka z obchodu s oděvy chtěla jít na brigádu do supermarketu, musel by s tím její současný zaměstnavatel souhlasit. Když si ale najde brigádu ve skladu a její současný zaměstnavatel se takovou činností nezabývá, žádný souhlas nepotřebuje. Důležité je ale připomenout i to, že je vždy nutné zohlednit i obor činnosti zaměstnavatele, přestože se na první pohled může zdát, že pro pracovní náplň konkrétního zaměstnance není přímo důležitá. Například účetní, která pracuje u stavební společnosti (t.j. společnosti, která se nevěnuje poskytování účetních služeb), může klidně vykonávat práci účetní i u jiného zaměstnavatele, ovšem pokud se nejedná o jinou stavební firmu,“ vysvětluje Tomáš Lenárt z Manuvia.

Brigáda na neschopence a při pobírání ošetřovného 

Na brigádu nelze nastoupit v době neschopenky. V tomto případě by se totiž jednalo o porušení režimu, který by mohl vést k odnětí nebo zkrácení nemocenské.

Ošetřovné a brigádu by pak teoreticky skloubit šlo. Za dny, kdy má však zaměstnanec příjem z brigády, mu ale dávka ošetřovného nebude náležet.

Zdroj: Personální agentura Manuvia