Kde se vzal koronavirus? V hloubi pralesa či v laboratoři?

Koronavirus tvrdě dopadá na životy lidí i ekonomiky států, poprvé se objevil v čínském Wu-chanu.

Čínská vláda reagovala pozdě a hrozilo masivní rozšíření v rámci asijského obra, ovšem díky rázným krokům a „totalitní poslušnosti“ se Číně podařilo odvrátit celostátní epidemii, ale i tak wu-chanská jiskra zažehla epidemii celosvětovou, tedy pandemii.

Nicméně viry mají sílu ohrozit i takového obra, jakým je Komunistická strana Číny, která se v poslední době ošívá tím, že za virus mohou zlí kapitalisté z Ameriky, kteří Číňany virem infikovali, pravda se nejspíše bude ukrývat jinde...

Vyvinul se koronavirus v temných uličkách Wu-chanu?

Zdroj: Shutterstock

Přirozený původ koronaviru SARS-CoV-2

Evoluční biologové a řada virologů se přiklání k teorii o přirozeném původu koronaviru SARS-CoV-2, protože je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů (CoV RaTG13), který se účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2.

Navíc místo štěpení je u "našeho" SARS-CoV-2 stejné jako u netopýřího CoV RaTG13.

Podezřelí přenašeč - netopýr, cibetka či luskoun? 

Ovšem jedna z variant, kterou nastiňují vědci, je ta, že mezi přenosem patogenní verze viru mezi netopýrem a člověkem byl ještě jeden mezipřenašeč, a toho se zatím nepodařilo identifikovat, protože přenos virů mezi netopýry a člověkem nebyl prokázán.

Další variantou je přenos nepatogenní verze viru ze zvířecího hostitele na člověka a vývin současného patogenního stavu až v lidské populaci. 

To do hry vnáší luskouny, protože některé koronaviry z luskounů a jiných savců z Asie a Afriky mají strukturu RBD velmi podobnou struktuře SARS-CoV-2.

V minulosti byli přenašečem viru SARS cibetky, které dokáží fungovat jako mezihostitel (stejně tak fretky).

Nejméně pravděpodobný je původ od hadů, kteří nejsou savci a "přeskok" virů je méně pravděpodobný u fylogeneticky vzdálených druhů.

Ovšem jak by se virus z netopýra, luskouna či cibetky dostal do člověka?

"Jediná čtyřnohá věc, co v Číně nejedí, je židle"

Prakticky po celé Číně nacházíme téměř středověká tržiště, kde naříkání střídá smích a mlaskání a kde se peníze míchají s krví, výkaly a chutnými pokrmy.

V Číně si totiž dávají záležet na čerstvosti a živá zvířata se "skladují" velmi blízko kuchyně.

Hranice života a smrti, pokrmů a obsahu střev "budoucích potravin" a mnohdy i prodejců se až nebezpečně míchají. A právě takováto místa jsou "vhodná pro přeskočení" viru na nového hostitele.

Čínská tržiště a pojídání divokých zvířat mají v této zemi tisíciletou tradici, navíc hladomor v Číně na přelomu 60. a 70. let tuto tradici přiživil. 

S bohatnutím čínské společnosti se do země dostávají zvířata z Afriky, protože v Asii jsou již mnohé druhy na pokraji vyhynutí a jejich počty nestačí ukojit chuťové pohárky čínského draka. Navíc africkému exportu zvířat pomáhá nestabilní politická situace v mnoha afrických zemí.

"This time for Africa?"

Trhy s divokými zvířaty nejsou pouze čínskou specialitou, podobná tržiště najdeme i v řadě dalších asijských a afrických zemí. Navíc s pronikáním roztodivných kultur do Evropy, se i kultura tržišť a obchodování s divokými zvířaty dostává i do evropských zemí.

Česko hrálo v minulosti významnou roli při pašování části těl ohrožených živočichů. Vietnamská mafie z Česka posílala do asijských obchodů části těl tygrů a nosorožců, které byly následně prodávány v jihovýchodní Asii a Číně.

Celosvětově tvoří obchod s divokými zvířaty třetí největší ilegální obchod (po obchodu s drogami a prostitucí) a jeho obraty vzrůstají. Obchod s divokými zvířaty měl jen v Číně v roce 2017 hodnotu 73 miliard dolarů, tedy 1,73 bilionu korun.

Tip: Další pandemie? Nejde o to jestli, ale kdy

Food travel bloggeři a turisté

Domácí, ale i zahraniční turisté, rádi zkouší něco neobvyklého a to se týká samozřejmě i jídla. Food blogeři se předhánějí, kdo zkusí bizardnější pochoutku, která jim zajistí dostatečný počet followerů a mnoho lidí se opičí i v pozření orgánů opičích.

Novodobé náboženství gastronomie spojené s nevšedním zážitkem a s ochutnávkou hada, netopýra či položivého mořského tvora je nehumánní tikající bombou možné nákazy virem, bakterií či parazitem.

Sociální sítě vedle toho zaplavují fotky turistů, kteří sdílí fotky s gibonem v jeho „přirozeném“ prostředí na pláži, vypouštěním malých želviček či objetím s vystresovaným tygřím, lvím či vlčím mládětem, které se tiskne ke krku vysmátých „dobrodruhů“ někde v ulicích Thajska či v leckterém českém zvěřinci.

Tržiště ve Wu-chanu jako přírodní laboratoř?

Přímo ve Wu-chanu se nachází tržiště se zvířaty z celého světa, kde místní i turisté ukájí své chuťové buňky, „léčí“ si rakovinu, či se snaží probudit svoji povadlou vášeň, a to vše pomocí bushmeatu – tedy pokrmů z divokých zvířat, které mnohdy dlouhé dny a týdny přežívají v miniaturních klecích a čekají na vysvobození v podobě smrti (mnohdy tupým) nožem, které se odehrává téměř na stejném místě, kde daná zvířata (a mnohdy i obchodníci) vyprazdňují své močové měchýři a střeva, a kde turisté naplňují své žaludky.

Čínská vláda kvůli šíření koronaviru nařídila zavření trhů s divokými zvířaty a tvrdí, že připravuje zákon na ochranu zvířat na trzích.

Po odeznění koronavirové krize tržiště fungují dál a roztáčí se kolo dlouhého utrpení divokých zvířat. Kvůli koronaviru se část obchodu přestěhovala do online prostoru a i obchod se zvířaty zasáhla vynucená "koronavirová" digitalizace.

Pomůže tlak vlád i ochránců na Čínu?

Na čínskou vládu nyní vyvíjí tlak vlády, ochránci přírody, epidemiologové i prostí občané z domova i ze zahraničí, aby tato místa utrpení a nevalné hygieny uzavřela. OSN dokonce vyzývá k úplnému zákazu trhů s ohroženými zvířaty po celém světě.

Čínské veřejné mínění je ovšem z velké části proti, protože podobná tržiště patří mezi oblíbená místa ke svačině i k nákupu, a v poslední době hrají rovněž roli pro cestovní ruch.

Jestliže se čínská vláda odhodlá k trvalému zákazu podobných tržišť, tak to bude pro Čiňany podobná rána jako kdyby Čechům zakázaly zabíječky prasat či popíjení alkoholu na veřejnosti.

Uzavření činských trhů s živými zvířaty nebude lehké a nejspíše ani pravděpodobné, protože čínská vláda čelila již tak ostré kritice za laxní přístup ze začátku pandemie koronaviru a další nepopulární krok by vládní stranu opět oslabit.

Navíc obchod s divokými zvířaty zaměstnává víc než 1 milion lidí a zákaz obchodování s divokými zvířaty by pro Čínu znamenal ztrátu ve výši 7 miliard dolarů ročně (175 miliard korun ročně).

Strach z nákazy tedy nejspíše nepřebije sílu peněz a tradice, která je velmi silná a těžko se přetrhává.

Nemusíme chodit daleko – stačí se podívat na hysterické reakce, které vyvolala větší kontrola domácích zabíjaček, kde rovněž hrozí nákaza nějakou tou breberkou a málokdo na tuto hrozbu dbá.

Vždyť prejt se musí ochutnat za syrova. A je jedno, že africký mor prasat máme za dveřmi, však to je mor prasat, ten na člověka nejde.

Pochází koronavirus z wu-chanské laboratoře?

V pokračování se podíváme na další možný zdroj koronaviru SARS-CoV-2 a tou je Wu-chanský institut virologie.