Daně ze mzdy tvoří rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet. Do daňového zatížení se tedy započítávají nejenom daňové platby placené zaměstnancem, ale i daňové platby odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance. V Česku je zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy za rok 2019 sedmé nejvyšší z členských zemí OECD.
Zdroj: Shutterstock
Daně ze mzdy v Česku
Zaměstnanci je v Česku z hrubé mzdy sraženo jeho zaměstnavatelem 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění a daň z příjmu fyzických osob 15 % ze superhrubé mzdy. Superhrubou mzdou je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 33,8 %), pro účely výpočtu daně z příjmu fyzických osob se superhrubá mzda zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Zaměstnanci s hrubou mzdou nad 139 340 Kč v roce 2020 platí ještě 7% solidární daň právě z hrubé mzdy nad tento limit.
Praktický výpočet zdanění práce
Zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v roce 2019 uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka dosahuje v Česku 43,95 %. Dle databáze OECD činila průměrná měsíční mzda v Česku za rok 2019 částku 34 063 Kč, právě u této částky si níže v tabulce provedeme podrobný výpočet. Obdobným způsobem je vypočteno i zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu i v ostatních členských zemích OECD.
Výpočet zdanění práce u průměrné mzdy (u průměrné mzdy za rok 2019, při uplatnění jen slevy na poplatníka)
Text |
Částka |
Hrubá mzda |
34 063 Kč |
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
1 533 Kč (34 063 x 4,5 %) |
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
2 215 Kč (34 063 x 6,5 %) |
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
3 066 Kč (34 063 Kč x 9 %) |
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
8 448 Kč (34 063 x 24,8 %) |
Superhrubá mzda (na stokoruny nahoru) |
45 600 K (34 063 x 1,338) |
Daň z příjmu |
6 840 Kč (45 600 x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
2 070 Kč |
Daň z příjmu po slevě |
4 770 Kč (6 840 – 2 070) |
Mzdové náklady |
45 577 Kč (34 063 + 3 066 + 8 448) |
Celkové daňové platby |
20 032 Kč (1 533 + 2 215 + 3 066 + 8 448 + 4 770) |
Zdanění práce v % |
43,95 % (20 032: 45 577) |
vlastní výpočet autora
Zdanění práce v zemích OECD
Dle míry zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky si můžeme členské země OECD rozdělit do pěti skupin:
- V první skupině jsou země, kde zdanění práce je vyšší než 45 %, což je Belgie (52,2 %), Německo (49,4 %), Itálie (48,0 %), Rakousko (47,9 %) a Francie (46,7 %).
- Ve druhé skupině jsou země, kde se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 40 % po 45 %. V této skupině jsou: Maďarsko (44,6 %), Česko (43,95 %), Slovinsko (43,6 %), Švédsko (42,7 %), Lotyšsko (42,6 %), Finsko (41,9 %), Slovensko (41,9 %), Portugalsko (41,0 %) a Řecko (40,8 %).
- Ve třetí skupině jsou země, ve kterých se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 35 % do 40 %, což jsou: Španělsko (39,5 %), Turecko (39,1 %), Lucembursko (38,4 %), Nizozemí (37,3 %), Litva (37,2 %), Estonsko (37,2 %), Norsko (35,7 %), Polsko (35,6 %) a Dánsko (35,4 %).
- Ve čtvrté skupině jsou země, kde se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 25 % po 35 %, a sice Irsko (33,2 %), Island (33,1 %), Japonsko (32,7 %), Velká Británie (30,9 %), Kanada (30,5 %), USA (29,8 %), Austrálie (27,9 %) a Belgie (27,1 %).
- V páté skupině jsou země, ve kterých zdanění práce u průměrné mzdy je nižší než 25 %, což jsou jen Korea (23,3 %), Izrael (22,7 %), Švýcarsko (22,3 %), Mexiko (20,1 %), Nový Zéland (18,8 %) a Chile (7,0 %).
Obecně tedy můžeme říci, že zdanění práce je nižší v mimoevropských členských zemích OECD, hlavním důvodem je nižší sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance, než je tomu v evropských zemích.
Pramen: OECD, OECD Tax Database – Taxing Wages, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income