1. Cena zlata začala prudce stoupat. O kolik se zvedla?
Cena zlata začala prudce stoupat poté, co bylo jasné, že globální pandemie koronaviru Covid-19 odstartovala finanční krizi, která přerostla v hospodářskou krizi s dopady výrazně většími, než byly ty, které pamatujeme z roku 2008.
Déle dramaticky rostla samotná poptávka po fyzickém zlatě, protože omezení a nucené odstávky produkce se týkaly i těžebních a rafinerských společností. Proto se za poslední tři měsíce cena fyzického zlata zvýšila o 20 procent.
Současně lze předpokládat, že růst ceny zlata zdaleka nekončí. Například prognózy expertů z Bank of America jasně naznačují, že zlato dosáhne hranice 3000 dolarů za trojskou unci v horizontu 18 měsíců.
2. Jaký máte názor na aktuální situaci?
Současná situace globálního ekonomického a finančního systému je mimořádná. Jsem přesvědčen o tom, že se zapíše do učebnic ekonomie.
Na jedné straně zde máme prognózu Mezinárodního měnového fondu, že nás čeká nejhorší krize od velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století, že se máme připravit na pokles globálního HDP o minimálně 3 %. Americký FED předpokládá, že USA musí očekávat největší nezaměstnanost na úrovni 32,1 %, což představuje jen ve Spojených státech cca 47 milionů nezaměstnaných.
Bc. Robert Vlášek, MBA
Na druhé straně v současnosti máme obrovský globální dluh, který nám kvůli současným opatřením dále roste. Odhaduje se, že dluh EU dosáhne v roce 2020 v průměru 89 % HDP. Některé státy EU jsou nyní již extrémně zadlužené: například Itálie 135 % HDP, Řecko 179 % HDP, ale třeba také Španělsko s 98 % HDP nebo Francie s 97 % HDP.
K tomu jsou nyní úrokové sazby centrálních bank na minimálních úrovních, které se blíží nule, a Evropská centrální banka i FED avizují kvantitativní uvolňování, tj. tisk peněz a jejich pumpování do ekonomiky.
A aby toho nebylo málo, sledujeme v praxi situaci „helicopter-money“ (vrtulníkové peníze), kdy např. vlády v USA a Hongkongu uvažují nebo už dokonce svým občanům přímo rozdávají peníze, aby pomohly ekonomice. Jde skutečně o třaskavou směs, která může finálně přerůst v dluhovou krizi a není vyloučen ani scénář s vysokou inflací.
3. Zaznamenali jste také zvýšenou poptávku po investičních kovech?
Ano, v současné době významně roste poptávka po investičních kovech ve fyzické formě slitků a mincí. Jde zejména o zlato, ale v poslední době začínáme cítit i růst poptávky po fyzickém investičním stříbře a platině.
4. Proč lidé právě teď začali investovat do zlata?
Zlato funguje jako prověřený uchovatel hodnoty a protikrizová pojistka. Zlato po staletí přežilo všechny krize, měnové reformy a války. Stále umí uchovat hodnotu majetku, je odolné proti riziku znehodnocení.
Současně v dnešní turbulentní době s nejasným vývojem má tu výhodu, že na rozdíl od jiných aktiv, jako je dluhopis, akcie, ... apod., nenese riziko protistrany. Pokud vlastním zlato ve fyzické podobě, jsou rizika investice minimální. Důvodem zvýšené poptávky po investičních kovech je právě obava z dalšího nepředvídatelného vývoje globální ekonomiky.
5. Jak je na tom v době pandemie koronaviru investiční stříbro a platina?
Platina i stříbro jsou na rozdíl od zlata investičními a průmyslovými kovy zároveň. Stříbro má v dlouhodobém horizontu negativní přírůstky, za poslední 3 roky kleslo o 14,7 %, za posledních 5 let o 4,1 % a za posledních 10 let o 15,4 %. Platina zažila za poslední rok pokles o 14 %, za poslední 3 měsíce dokonce o téměř 23 %.
Platině ani stříbru v tomto roce vývoj průmyslové výroby nepomůže. Určitý potenciál dává stříbru skutečnost, že se nůžky mezi cenou zlata a stříbra rozevírají a v současné době jsou na poměru 1:110. V minulosti jsme viděli, že pokud poměr cen zlata a stříbra dosáhne 1:85, začnou investoři část zlatých investic přesouvat do stříbra. Růst ceny zlata by tak mohl vytáhnout i cenu stříbra a stříbro by mohlo skokově růst.
V případě platiny žádný důvod k optimismu není, její cenu táhne dolů stagnující průmyslová výroba a omezení výroby vozů s naftovými motory, kde se platina hojně používá v katalyzátorech.
6. Bojíte se, co může tahle krize napáchat ve světě ekonomiky?
Jsem přesvědčen, že změní globální ekonomiku a pravděpodobně také globální finanční systém. Významně její dopady pocítí ti, kteří se nechovají ekonomicky zodpovědně. Mám na mysli osoby a společnosti, které jsou předlužené a v době konjunktury nevytvářely rezervy nebo je špatně diverzifikovaly.
Současně ale platí, že každá krize je zároveň příležitostí. Profitovat na ní budou ti, kteří si vytvořili rezervy a mají mít dostatek likvidity pro výhodné nákupy, například akcií, nemovitostí či pozemků, případně firem, jejichž cena v krizi klesla. Dále se bude dařit těm, kteří své rezervy správně diverzifikovali a vydělají na růstu aktiv s protikrizovým potenciálem, jako je například fyzické investiční zlato.
Čtěte také:
BIO - Bc. Robert Vlášek, MBA
Robert Vlášek (49 let) žije v Praze, je ženatý a má dva syny. Studoval na Vojenské vysoké technické škole a nastoupil službu jako voják z povolání. Později vystudoval bezpečnostně-právní obor na Policejní akademii České republiky a působil jako vyšetřovatel Obvodního úřadu vyšetřování Policie ČR. Absolvoval řadu odborných kurzů zaměřených na obchodní, manažerské a lektorské dovednosti. Volný čas nejraději tráví se svou rodinou na výletech do přírody. Věnuje se bojovým sportům a mezi jeho další koníčky patří numizmatika, cestování, historie, filozofie a osobní rozvoj.