Pandemie koronaviru - restart či pohroma pro českou přírodu?

Češi jsou velmi hrdí na svoji přírodu, ale pokud dojde na její reálnou ochranu, stává se jejich vřelý vztah poměrně vlažnějším.

Nicméně koronavirus ukázal lidstvu, že se jej stále týkají zákony přírody a titěrný virus má silu zastavit kola ekonomiky.

• Stutox, rodenticid - řešení pro českou krajinu?
• Kůrovec řádí i v časech koronaviru?
• Epidemie koronaviru - restart pro českou přírodu?
• Jak je na tom příroda ve světě?

Společnými silami za rozvoj české krajiny?

Stutox - jedy na české i slovenské pole

České i slovenské ministerstvo zemědělství povolilo aplikaci rodenticidu Stutox II na půdu. Objevily se první otravy zvěře (dravců, zajíců i vysoké zvěře). Ale hrabošů ubylo.

Nicméně opravdu za to může aplikace rodenticidu?

Protože zoologové předpovídali, že na částech České republiky (na jižní Moravě) dojde ke gradaci hraboší populace a samovolnému snížení jejich počtu (čemuž napovídali "vystresovaní jedinci z přemnožené populace" z podzimu a zimy).

Předběžná data z jižní Moravy to potvrzují, protože počty hrabošů jsou přibližně stejné v místech s aplikací Stutoxu II, tak i v místech bez takovéto aplikace.

S gradacemi hraboše se musíme naučit žít a proti velikosti gradace bojovat podporou dravců a sov v krajině, hlubokou orbou a rozdělením velkých širých lánů polí.

Aplikace rodenticidu Stutox II tedy pravděpodobně byla zbytečná a nákladná a pouze se do ekosystému zavlekl jed, který měl vliv na polní zvířenu.

Ministr zemědělství přes protesty vědců, ministerstva životní prostředí i široké veřejnosti umožnil aplikaci jedů přímo na naše pole a zdá se, že bez valných výsledků.

Ponese někdo za rozhodnutí, které mělo negativní dopad na českou krajinu, odpovědnost?

Tip: Proč hraboše hubit rodenticidem Stutox?

A co kůrovci? Mají co žrát?

Koronavirus se dotkne i českých lesů, které poslední léta bojují s kůrovcem. Na sadbu, čištění lesa a na zpracování dřeva je potřeba poměrně velké množství ruční práce, kterou zajišťovali sezónní pracovníci z východu. Bohužel i přes rozvolňování omezování pohybu obyvatel se zdá, že na sadbu stromků, ani na těžbu nebude dostatek pracovníků.

Nicméně to nemusí být pro přírodu špatná zpráva - napadené a popadané dříví bez zásahu je rájem pro řadu ohrožených druhů.

Letos se může zvýšit i procento přirozené obnovy (u Lesů ČR kolem 30 %), ovšem ta má tu nevýhodu, že se takto mohou obnovit právě smrkové monokulturní lesy, které v oteplujícím se Česku nemají zářnou budoucnost.

Nicméně české lesy budou čelit náporu českých turistů, kteří i přes otevření hranic plánují svoji dovolenou v Česku. Tak se chovejme ohleduplně k té naší české krajince, ať se mohou kochat i naše děti...

Zdroj: Youtube/ Vesničko má středisková

Čas na přechod k udržitelné ekonomice?

Pandemie koronaviru by mohla změnit vnímání hospodářského růstu, protože při krizích se mohou strhnout zažité chody v ekonomice i společnosti.

Ministři Toman a Havlíček dali jasně najevo, že Česko se bude vracet spíše k hospodaření z doby minulé - stavby vodních nádržích, mírnější snižování emisí a dbání na "osvědčených" postupech.

Ministr Havlíček dokonce shodil ze stolu i evropský "Green New Deal", který měl zefektivnit, zezelenit evropskou ekonomiku a snížit dopady nešetrného hospodaření na zdraví evropských občanů a zpomalit tempo globálních změn klimatu, které již tvrdě dopadají i na českou krajinu.

Česká společnost je k takovým snahám skeptická a i politici řeší spíše následky, než důsledky. V některých případech nekonají vůbec (zadržování vody v krajině pomocí tůní a mokřadů, zmenšování lánů atp.). Navíc při řešení dopadů se vracejí k neosvědčeným vodním nádržím, které mají zadržet vodu na vyschlých tocích, ale ve světě se od předražených vodních staveb odstupuje a násilně narovnané toky se vrací do svých meandrů, tůní a slepých ramen, protože ty dokážou zadržet vodu v krajině a to za mnohem menší peníze.

Ale jak říkají ministři, krizí je se třeba proinvestovat. A jak se lépe proinvestovat než stavbou betonových vodních nádrží, prezidentovým kanálem či stavbou elektráren?

Tip: Zelené bubliny aneb Green New Deal

Jak je na tom příroda ve světě?

Epidemie, revoluce a další milníky jsou vždy příležitostí ke stočení kormidla, nicméně se zdá, že koronavirus přírodě příliš nepomáhá v Česku, natož ve světě.

Ano, na vylidněné pláže se vrací želvy klást vejce, v čistších kanálech Benátek se prohánějí mořští tvorové, míra zplodin z aut i letadel je nižší, ovšem pandemie koronaviru má i odvrácenou stranu.

Klid v národních parcích nahrává pytlákům, v Amazonii se urychluje těžba a řada českých i zahraničních politiků volá, že není čas se ohlížet na ochranu přírody, když nyní musíme myslet převážně na své občany.

A v rámci blaha svých obyvatel se pod rouškou koronaviru poměrně rychle dají schválit zákony, které by za normálních okolností neměly šanci projít pod neúprosným veřejným míněním.

Nicméně krize koronaviru ukázala jednu důležitou věc a to, že politici nás dopředu neposunou, ale vědecká činnost ano. A právě v dobách, kdy se začínají stírat a leptat hranice mezi faktem a fikcí, je důvěra v kvalitní vědu klíčová.

Proto věřme faktům a ne politikům, a to ve vztahu k péči o přírodu a krajinu platí dvojnásob.