Kdy platíte nejvíce na zdravotním pojištění?

Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy a sociálního pojištění 6,5 % z hrubé mzdy. Sazba daně z příjmu je 15 % ze superhrubé mzdy a 7% solidární dani podléhá hrubá měsíční mzda nad 139 340 Kč. Superhrubou mzdou je hrubá mzda zvýšená o pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 33,8 %), přičemž se superhrubá mzda zaokrouhluje na stokoruny nahoru.

Dodržení minimálního vyměřovacího základu

Při výpočtu zdravotního pojištění však musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ, který je na úrovni minimální mzdy, v roce 2020 tedy ve výši 14 600 Kč. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu jde přitom vždy na vrub zaměstnanci. V praxi to znamená, že zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 14 600 Kč zaplatí, pokud nejsou současně státními pojištěnci, nejvíce právě na zdravotním pojištění.

• Nové zálohy pro OSVČ v roce 2020: kolik a kdy si změnit platební příkazy?

Praktický příklad 1) Zdravotní pojištění a práce na zkrácený úvazek

Zaměstnanec Tomáš pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 12 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění není státním pojištěncem. I při práci na zkrácený úvazek se uplatňuje základní daňová sleva na poplatníka v částce 2 070 Kč. Z hrubé mzdy je tedy panu Tomášovi sraženo:

• Sociální pojištění ve výši 780 Kč (12 000 Kč x 6,5 %)
• Zdravotní pojištění v částce 891 Kč (1 971 Kč – (12 000 Kč x 9 %)
• Daň z příjmu ve výši 345 Kč (12 000 Kč x 1,338, na stokoruny nahoru) x 15 % - sleva na poplatníka 2 070 Kč)

Vedlejší činnost do limitu

Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vždy platí zdravotní pojištění. Není stanoven limit pro neplacení jako u sociálního pojištění (83 603 Kč pro celý kalendářní rok 2020). Nelze rovněž uplatnit žádnou daňovou slevu jako u daně z příjmu.

Praktický příklad 2) Zdravotní pojištění a vedlejší činnost

Penzistka Andrea vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Za celý rok 2020 dosáhne hrubého zisku 82 000 Kč. Sociální pojištění je nulové, neboť hrubý zisk je do limitu. Daň z příjmu je z důvodu uplatnění roční daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč rovněž nulová. Roční zdravotní pojištění však činí 5 535 Kč (82 000 Kč x 50 % x 13,5 %), tj. 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.

Pouze pasivní příjmy do limitu

Občané mající pouze pasivní příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu, kteří nejsou současně státními pojištěnci, jsou pro účely placení zdravotního pojištění OBZP. Každá osoba bez zdanitelných příjmů si musí každý měsíc zdravotní pojištění sama platit. V roce 2020 v částce 1 971 Kč. Sociální pojištění si OBZP platit nemusí, výhodná je však účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Při výpočtu daně z příjmu se standardně uplatní sleva na poplatníka v částce 24 840 Kč.

• Kdo platí nejvyšší daně ze mzdy?

Praktický příklad 3) Zdravotní pojištění a OBZP

Paní Klára bude mít za rok 2020 hrubý zisk (tj. příjem ponížený o výdaje) z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu ve výši 310 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění není paní Klára státním pojištěncem.

• Za rok 2020 zaplatí na zdravotním pojištěn jako OBZP souhrnnou částku 23 652 Kč (1 971 Kč x 12 měsíců).
• Sociální pojištění paní Klára neplatí.
• Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí za rok 2020 částku 21 660 Kč (310 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 24 840 Kč).
• Nejvíce by paní Klára zaplatila na zdravotním pojištění až do hrubého zisku ve výši 323 200 Kč.

Práce pouze na DPP

Z hrubé odměny ve výši 10 000 Kč a méně na základě dohody o provedení práce se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Kdo však není státním pojištěncem, ten nemá při takové odměně plynoucí z dohody o provedení práce vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a pro účely placení zdravotního pojištění je osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platby zdravotního pojištění ve výši 1 971 Kč.

• Jak je to se zdravotním pojištěním v důchoců?

Praktický příklad 4) Práce na DPP a zdravotní pojištění

Paní Romana pracuje pouze na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč, a to pro dva zaměstnavatele současně. Paní Romana není státním pojištěncem.

• Na sociálním pojištění nezaplatí v daném měsíci nic.
• Zdravotní pojištění si musí sama zaplatit jako OBZP ve výši 1 971 Kč.
• Daň z příjmu je 1 500 Kč. U prvního zaměstnavatele, u kterého má podepsáno prohlášení k dani, je daň z příjmu z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč nulová. U druhého zaměstnavatele již slevu na poplatníka uplatnit nemůže a daň z příjmu činí 1 500 Kč (10 000 Kč x 15 %).