Pět případů, kdy můžete přijít o práci, i když jste na neschopence

§ 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. Do ochranné doby pak spadají např. i těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci dlouhodobě uvolnění pro výkon veřejné funkce.

• Kdy zaměstnanec není chráněn při DPN podle zákoníku?
• Výpověď během DPN ve zkušební době
• Neschopenka a výpověď z organizačních důvodů
• Porušení pracovních povinností a výpověď na nemocenské
• Konec smlouvy na dobu určitou
• Ukončení pracovního poměru vzájemnou shodou

Kdy zaměstnanec není chráněn při DPN podle zákoníku?

V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním. Dále nesmí být DPN bezprostředním důsledkem opilosti nebo zneužití návykových látek.

Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná. Které to jsou?

1. Výpověď během DPN ve zkušební době

Zaměstnavatel může zaměstnance ve zkušební době propustit bez uvedení důvodu. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti, kdy mu již náleží dávky nemocenského pojištění, již není nijak chráněn, a může tedy obdržet výpověď.

Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají. Zkušební doba se tak vždy prodlouží o dny, během kterých byl zaměstnanec dočasně práce neschopný.

2. Neschopenka a výpověď z organizačních důvodů

Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují. Půjde-li pouze o přemisťování, nelze dát výpověď, pokud se zaměstnavatel přemisťuje v mezích místa výkonu práce, kde má zaměstnanec práci konat.

Podle uvedených případů v zákoníku práce však zaměstnanec na nemocenské či neschopence nemůže dostat výpověď pro nadbytečnost.

3. Porušení pracovních povinností a výpověď na nemocenské

I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci. Sem můžeme zařadit i povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu stanovených vycházek.

Zaměstnavatel vás tedy může během neschopenky vyhodit, i pokud porušíte režim dočasně práce neschopného.

4. Konec smlouvy na dobu určitou

Nejde o klasickou výpověď, ta je vždy jednostranná a musí splňovat určité náležitosti. Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu. Pracovní smlouva na dobu určitou tedy může skončit i v době pracovní neschopnosti zaměstnance, aniž by ji zaměstnavatel musel prodlužovat.

5. Ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou

Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné. Pokud je tedy zaměstnanci předložena dohoda, měl by si pečlivě zjistit, zda jejím podepsáním nebude ochuzen na svých nárocích.

Čtěte také: Do zákoníku práce přibude pojem zaručený plat. Zaručená mzda zmizí, minima se sníží