Kolem výpočtu starobního důchodů je řada mýtů a nejistot. Kterých 5 věcí vám zaručeně sníží starobní důchod?
- Doba pojištění versus vyměřovací základ
- Nedodání dokladů - důvod pro snížení důchodu?
- Nechce se vám na úřad práce?
- Nedokončení posledního roku v práci = chyba?
- Nepodání žádosti o zvýšení důchodu
Co vám srazí výši vašeho starobního důchodu?
Doba pojištění - pracovat déle, či za větší peníze?
Při výpočtu starobního důchodu je stěžejní doba pojištění a vyměřovací základ.
Osobní vyměřovací základ představuje průměrný měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období (době pojištění).
Může se tedy stát, že jestliže máte vysokoškolské studium, měli jste po celý život vyšší mzdu než soused a odvedli jste na důchodovém pojištění více, tak můžete mít nižší důchod.
Rovněž lidé s vyššími příjmy mají vůči mzdě relativně nižší důchod, než lidé s nízkým příjmem.
Český důchodový systém tedy zvýhodňuje lidi s delší dobou pojištění a nižšími příjmy.
Naopak lidé, co pracovali po kratší dobu s vyšším příjmem budou mít důchod relativně nižší.
Nedodání dokladů = nižší důchod?
Může se vám stát, že podklady u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemusí být kompletní a některé doklady budete muset do evidence doložit vy osobně.
Protože důkazní břemeno za některá období vašeho života nese žadatel o důchod.
Vyžádejte si proto Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) a zkontrolujte si, zda-li obsahuje všechna studia, zaměstnání a výdělečnou činnost, kde jste platili pojištění.
Dále si zkontrolujte i náhradní doby pojištění (doba evidence na úřadu práce, ale i doba, kdy jste neodváděli pojistné v době koronaviru).
Jestliže zjistíte nedostatky v IOLDP, tak musíte doložit doklady jako důkazní materiál, proto si tedy evidujte každé zaměstnání, brigádu, výdělečnou činnost i péči o děti či blízké.
Těsně před odchodem do starobního důchodu již může být pozdě a doklady mohou být nenávratně ztraceny.
I když si svůj výpis z důchodového účtu pravidelně doplňujete, tak řada věcí se dokládá až v době žádosti o důchod (rodičovská, mateřská).
Tip: Vypočítejte si výši vašeho starobního důchodu v naší kalkulačce
Nechce se vám na úřad práce?
Jít se evidovat na úřad práce je otrava (například mezi studiemi) a vy si říkáte, že si stejně najdete práci během pár týdnů. Jenže z týdnů se lehce mohou stát měsíce.
Být evidování na úřadu práce (i bez pobírání podpory v nezaměstnanosti) nese v sobě tu výhodu, že se toto období zaznamenává jako náhradní doba pojištění (tedy se vám tato doba "počítá" na důchod).
Nedokončení posledního roku v práci
Mnoho lidí již tak lační po důchodu, že jakmile nastane "jejich čas", tak opouští lopaty, kalkulačky či klávesnice a vydá se do vytouženého starobního důchodu. A to je chyba. Nejlépe je ukončit starobní důchod, až se vám zaeviduje i poslední "rozpracovaný rok", protože do doby pojištění se počítají celé roky (a ne jednotlivé měsíce). Můžete mít například odpracováno 359 dní z posledního roku a stejně se vám nebude tento rok do výpočtu důchodu počítat, protože musíte mít odpracováno 360 kalendářních dní.
Nepodání žádosti o zvýšení důchodu
Pracujete i ve starobním důchodu? Pak si nezapomeňte po každém odpracovaném roce zažádat o navýšení penze.
Za jakoukoliv činnost (dohody, zaměstnání i podnikání), ze které je odváděno sociální pojištění.
Ve starobním důchodu není vaše pracovní úsilí omezeno, narozdíl od předčasného důchodu.
Důchod se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých získaných 360 kalendářních dní.