Platby na sociálním pojištění ze zaměstnání v příkladech

Sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem činí 6,5 % z hrubé mzdy a sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem činí 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Přestože od července loňského roku došlo ke snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %, tak je stále zejména kvůli vysokým odvodům zaměstnavatele za zaměstnance na sociálním pojištění zdanění práce v Česku jedno z nejvyšších z vyspělých zemí světa.

Rozdíly oproti výpočtu daně z příjmu

Daň z příjmu fyzických osob se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Sociální pojištění se počítá z hrubé mzdy nebo hrubé odměny. Při výpočtu roční daně z příjmu fyzických osob lze uplatnit daňové slevy a daňové odpočty snižující daňovou povinnost, u sociálního pojištění nikoliv. Zaměstnanci uplatňující daňové zvýhodnění na děti nemusí při podprůměrné mzdě platit nic na dani z příjmu a ještě obdržet od státu daňový bonus (konkrétní částka záleží na počtu dětí a výši hrubé mzdy), sociální pojištění se však v takových případech platí.

Sociální pojištění je povinné

Platba sociálního pojištění je povinná, nelze se odhlásit ze státního systému a spoléhat pouze na vlastní komerční pojištění pro případ nemoci či úrazu a na vlastní spoření a investování na důchod.

• Jak to má se sociálním pojištěním pracující důchodce?

Příklad – práce na dohodu o provedení práce

Pan Jaroslav pracuje na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Z hrubé odměny neplatí sociální pojištění ani pan Jaroslav, ani jeho zaměstnavatel. Z dohod o provedení práce se platí sociální pojištění pouze, když je hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více. Do limitu se sociální pojištění neplatí.

Příklad – práce na dohodu o pracovní činnosti

Paní Tereza si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 2 499 Kč. Z hrubé odměny se sociální pojištění neplatí, protože odměna u dohody o pracovní činnosti podléhá odvodům na sociálním pojištění, pokud činí v daném měsíci 3 000 Kč a více.

Příklad – práce na zkrácený úvazek

Paní Helena pracuje u zaměstnavatele XY na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 12 000 Kč. Sociální pojištění se bude standardně počítat z částky 12 000 Kč. Sociální pojištění se počítá ze skutečné hrubé mzdy, neprovádí se dopočet do minimální mzdy (v letošním roce tedy do částky 14 600 Kč) jako je tomu u zdravotního pojištění. Z důvodu nižších odvodů na sociálním pojištění jsou následně nižší případné nemocenské dávky nebo státní důchody.

Příklad – nadstandardní hrubá mzda

Paní Monika bude mít za rok 2020 souhrnnou hrubou mzdu ve výši 1 900 000 Kč. Sociální pojištění však bude vypočteno pouze z maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 672 080 Kč. Sociální pojištění se totiž platí pouze do stropu, z částky nad strop sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel. Naposledy tedy mzdová účetní odvede z hrubé mzdy sociální pojištění za měsíc, ve kterém bylo maximálního vyměřovacího základu dosaženo a v následujících měsících do konce kalendářního roku se již sociální pojištění neodvádí.

Příklad – dvě zaměstnání

Pan Pavel pracuje současně na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele, přičemž hrubá mzda se u obou zaměstnavatelů pohybuje okolo 25 tisíc Kč. Sociální pojištění je odvedeno z obou zaměstnání. Vyšší souhrnný příjem, ze kterého je zaplaceno sociální pojištění, bude mít samozřejmě pozitivní vliv na výpočet starobního důchodu.