Zaměstnanec a zdravotko v 9 příkladech

Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy, dalších 9 % na zdravotním pojištění odvádí za zaměstnance ještě zaměstnavatel. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty. 

• Zkrácený úvazek s odpočtem a bez odpočtu
• Zdravotní pojištění a DPP nad a pod 10 000 Kč
• Zdravotní pojištění a DPČ nad a pod 2 999 Kč
• Minimální a nadprůměrná mzda versus zdravotní pojištění
• Práce pro více zaměstnavatelů a zdravotní pojištění

1. Zkrácený úvazek s dopočtem

Paní Kateřina pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 12 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění není paní Kateřina státním pojištěncem. Při výpočtu zdravotního pojištění se tedy provede dopočet do minima na úrovni minimální mzdy ve výši 14 600 Kč. Zaměstnavatel paní Kateřiny odvede na zdravotním pojištění 1 080 Kč (12 000 Kč x 9 %). Zdravotní pojišťovna však musí obdržet 1 971 Kč (14 600 Kč x 13,5 %). Dopočet do minima jde na účet paní Kateřiny, které je tak z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 891 Kč (1 971 Kč – 1 080 Kč).

2. Zkrácený úvazek bez dopočtu

Penzista Michal si přivydělává na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 11 000 Kč. Z hrubé mzdy je mu tedy sraženo zdravotní pojištění ve výši 495 Kč (11 000 Kč x 4,5 %). Dalších 990 Kč (11 000 Kč x 9 %) na zdravotním pojištění za pana Michala zaplatí zaměstnavatel. V případě penzisty Michala se dopočet do minima neprovádí, neboť důchodci jsou pro účely zdravotního pojištění státními pojištěnci.

3. DPP s hrubou odměnou do limitu

Studentka Klára si během studia přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se neplatí zdravotní pojištění. Z hrubé odměny tedy neplatí zdravotní pojištění ani studentka Klára ani její zaměstnavatel.

4. DPP s hrubou odměnou nad limit

Živnostník Jaroslav si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 15 000 Kč. I osoby samostatně výdělečně činné mohou mít současný příjem ze závislé činnosti. Hrubá odměna je nad limit, proto podléhá odvodům na zdravotním pojištění. Živnostníkovi Jaroslavovi je z hrubé odměny sraženo zdravotní pojištění v částce 675 Kč (15 000 Kč x 4,5 %). Dalších 1 350 Kč (15 000 Kč x 9 %) za něj zaplatí zaměstnavatel. Na výpočet zdravotního pojištění z výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti pana Jaroslava nemá tato skutečnost vliv.

5. DPČ s hrubou odměnou do limitu

Paní Kristýna si v předčasném důchodu přivydělává na dohodu o pracovní činnosti 2 900 Kč měsíčně. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti 2 999 Kč a méně, tak nepodléhá odvodům na zdravotním pojištění. Paní Kristýna neplatí z hrubé odměny zdravotní pojištění, stejně jako její zaměstnavatel. Protože takový příjem nezakládá účast na nemocenském pojištění, tak může paní Kristýna pobírat současně předčasný důchod a odměnu z dohody o pracovní činnosti.

6. DPČ s hrubou odměnou nad limit

Student Martin si dlouhodobě přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 20 000 Kč. Z hrubé odměny je mu odvedeno 900 Kč (20 000 Kč x 4,5 %) a dalších 1 800 Kč (20 000 Kč x 9 %) za něj odvádí zaměstnavatel. Přestože je student Michal současně státním pojištěncem, tak není při výpočtu zdravotního pojištění uplatněna žádná sleva či úleva.

7. Minimální mzda a odvody zdravotního pojištění

Pan Josef pracuje za minimální mzdu ve výši 14 600 Kč a při výpočtu daně z příjmu uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti a na dani z příjmu neplatí nic a ještě dostává od státu daňový bonus, neboť uplatněné daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Na zdravotním pojištění je mu však sraženo 657 Kč (14 600 Kč x 4,5 %) a dalších 1 314 Kč (14 600 Kč x 9 %) za něj platí zaměstnavatel. Výchova dětí nemá na výpočet zdravotního pojištění vliv.

8. Nadprůměrná mzda a zdravotní pojištění

Paní Veronika má hrubou měsíční mzdu 150 000 Kč. Zdravotní pojištění odvádí z celé hrubé mzdy. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven během roku žádný maximální vyměřovací základ. Z hrubé mzdy je jí tedy sraženo 6 750 Kč (150 000 Kč x 4,5 %) a dalších 13 500 Kč (150 000 Kč x 9 %) platí na zdravotním pojištění její zaměstnavatel.

9. Dvě zaměstnání a zdravotní pojištění

Paní Jitka pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek, pro oba s hrubou mzdou 25 000 Kč. Zdravotní pojištění je jí standardně sraženo z obou zaměstnání ve výši 1 125 Kč (25 000 Kč x 4,5 %) a oba zaměstnavatelé platí 2 250 Kč (25 000 Kč x 9 %). Pro účely placení zdravotního pojištění je na tom paní Jitka stejně jako zaměstnanec pracující pro jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 50 000 Kč.