Nejčastější lsti energošmejdů. Na co si dát pozor a jak se bránit?

Ani v době koronavirové krize si nekalí obchodníci nedali pokoj. V první polovině letošního roku přijal Energetický regulační úřad, jenž dohlíží na energetický trh, 7 500 podání od spotřebitelů. To je srovnatelný počet jako loni za stejné období.

„Abych byl přesnější, tak počet podání meziročně velmi mírně klesl, o nízké jednotky procent, přičemž částečně za poklesem stojí pandemie a s ní související opatření, která měla v určité fázi dopad na omezení podomního prodeje,“ konstatuje Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu.

• Zákony a paragrafy, které je dobré znát o prodeji energií

Dodavatelé prodávající domácnostem elektřinu a zemní plyn i zprostředkovatelé (například aukční společnosti slibující vysoutěžení té nejnižší ceny energií) si našli k zákazníkům cestu i přes omezení. Lidem například častěji drnčeli telefony. Na druhé straně sluchátka pak obchodníci lákali na nižší ceny související právě s pandemií koronaviru, které ale ve skutečnosti výhodnější nebyly.

Pořád ty samé finty

Na praktiky hraničící s legislativou poukazuje dlouhodobě i spotřebitelská organizace dTest. Opakují se už roky stále dokola. „Energetičtí šmejdi se snaží často protizákonnými fintami přimět spotřebitele, aby jim podepsal plnou moc ke změně dodavatele nebo přihlášku do energetické aukce. Obehranou praktikou je vydávání se za pracovníka Energetického regulačního úřadu, distributora či stávajícího dodavatele nebo zástupce obecního úřadu,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Stává se také, že obchodníci důvěřivým lidem podstrčí k podpisu dokument prezentovaný jako doklad o návštěvě nebo účasti v průzkumu. Ve skutečnosti se však jedná o přihlášku do aukce energií nebo o plnou moc pro výběr jiného dodavatele. A v tomto okamžiku začínají problémy.

„Účast v aukci je ze strany zprostředkovatele prezentovaná jako bezplatná a nezávazná. Ve skutečnosti se však spotřebitel dostává do pasti. Hrozí mu totiž smluvní pokuta v řádech několika tisíc korun od současného dodavatele energií za předčasné vypovězení smlouvy sjednané na dobu určitou nebo mu fakturu zašle energošmejd, pokud si spotřebitel svou účast v aukci rozmyslí,“ konstatuje Eduarda Hekšová.

Zdroj Shutterstock

Rizika nevýhodné smlouvy

A důsledek účasti v aukci nebo přechod k dodavateli, který nejedná férově? Lidé nemusí ušetřit, naopak jejich účet za elektřinu a zemní plyn může narůst, a navíc mohou dostat nevýhodnou smlouvu, z níž je pak těžké se vyvázat – například proto, že nebudou vědět, do kdy platí a jak ji vypovědět. Po „účasti“ v aukci pak ani nemusí vědět, kdo je jejich dodavatelem.

„Nejčastěji nás teď kontaktují spotřebitelé, kteří v souvislosti se změnou dodavatele potřebují zjistit, kdo je dodavatelem v jejich odběrném místě. Na to se nás táže každý čtvrtý volající nebo návštěvník. Tážou se také na zprostředkovatele, aukce a nejrůznější nabídky na optimalizaci dodávek energií. Dotazy směřují i na fakturace, platební podmínky nebo reklamace,“ vypočítává Michal Kebort.

• Srovnejte si bezpečně ceny plynu a elektřiny

Hromadné žaloby

Zatímco na dodavatele má Energetický regulační úřad pomyslný bič a v extrémních případech jim může odebrat i licenci, na zprostředkovatele je zatím krátký. To by měla změnit novela energetického zákona, jež je prozatím ve schvalovacím procesu. Energetický regulační úřad by pak měl dohlížet i nad zprostředkovatelskou činností v energetice. Zjednodušit by se měl i způsob, jak se dostat z potíží způsobených podpisem účasti v aukci, a to bez vysokých sankcí.

Aby se však spotřebitel domohl svých práv, musí se obrátit často na soud. A právě to je kámen úrazu – časové a finanční náklady soudního řízení lidi často odradí. Podle Eduardy Hekšové by byla řešením možnost podat hromadnou žalobu. „Od spotřebitelů často slýcháme, že sami nechtějí věc řešit, ale k hromadnému sporu by se přidali,“ dodává Eduarda Hekšová. Návrh zákona o hromadných žalobách již schválila vláda a nyní čeká na projednání v parlamentu.

Důležité je číst smlouvy

I přes zlepšující se legislativu je nejlepší obranou ostražitost, pozorné čtení dokumentů podstrčených k podpisu a znalost svých práv. Například od smlouvy podepsané mimo prostory obvyklé k podnikání (tedy například v domácnosti nebo na chodbě mezi dveřmi), lze podle občanského zákoníku odstoupit do čtrnácti dnů bez udání důvodu a vyhnout se tak následným nepříjemnostem.

• Čtěte také: Jak změnit dodavatele bez sankcí?