Dosažení řádného důchodového věku není výpovědní důvod, mnozí zaměstnanci však chtějí po dohodě se zaměstnavatelem ukončit pracovní poměr právě ke dni vzniku nároku na starobní důchod. Případně přesluhují nějaký ten týden za účelem ukončení dalšího celého roku pojištění, aby měli vyšší státní starobní důchod, neboť při výpočtu starobního důchodu se hodnotí získaná doba pojištění v celých ukončených letech.
Nevyužití daňové slevy na poplatníka
Všichni daňoví poplatníci mají nárok za celý kalendářní rok na ve výši 27 840 Kč. Bez ohledu na počet měsíců výkonu výdělečné činnosti nebo struktuře zdanitelných příjmů. Zaměstnanci přitom uplatňují základní daňovou slevu na poplatníka měsíčně v poměrné výši 2 320 Kč. Při odchodu do starobního důchodu v průběhu roku se tedy nevyužije v plném rozsahu základní daňová sleva na poplatníka a za celý kalendářní rok 2021 vznikne po provedeném ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání nárok na daňovou vratku.
Praktický příklad – Nárok na daňovou vratku
Paní Simona pracovala u zaměstnavatele XY do konce srpna letošního roku. Od 1. 9. 2021 je ve starobním důchodě a do konce roku nebude mít žádné zdanitelné příjmy. Během roku uplatnila paní Simona při výpočtu daně z příjmu fyzických osob slevu na poplatníka v poměrné částce 18 560 Kč (2 320 Kč x 8 měsíců). Za rok 2021 požádá paní Simona svého bývalého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a jenom z titulu uplatnění slevy na poplatníka v plném rozsahu vznikne paní Simoně nárok na daňovou vratku ve výši 9 280 Kč (2 320 Kč x 4 měsíce).
Pokračování v práci
Někteří penzisté si sice požádají o přiznání starobního důchodu, současně však stále pracují pro stávajícího zaměstnavatele. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně vlastního výdělku a současného pobírání starobního důchodu. Z hrubé mzdy odvádí pracující starobní důchodce daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění ve stejných daňových sazbách jako ostatní zaměstnanci. Při zaměstnání po celý rok 2021 však starobnímu důchodci nárok na daňovou vratku z titulu uplatnění daňové slevy na poplatníka nevzniká. V praxi není zpravidla uplatněna ani jiná daňová sleva nebo daňový odpočet a žádná daň z příjmu se nevrací.
Praktický příklad – Práce v důchodovém věku
Paní Andrea odešla 24. srpna do řádného starobního důchodu, současně však stále pracuje pro zaměstnavatele AB. Paní Andrea tedy u svého zaměstnavatele uplatňovala při výpočtu daně z příjmu fyzických osob po celý kalendářní rok 2021 (od ledna do prosince) měsíční daňovou slevu na poplatníka v částce 2 320 Kč. Za celý rok tedy uplatnila daňovou slevu na poplatníka v souhrnné částce 27 840 Kč. Po provedeném ročním zúčtování daně tedy nevznikne z titulu uplatnění slevy na poplatníka nárok na daňovou vratku.
Vratka jen do částky zaplacené daně
Sleva na poplatníka snižuje vypočtenou daň z příjmu fyzických osob maximálně do nuly. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka nemůže vzniknout nárok na daňový bonus, tak jako je tomu v případě uplatnění daňového zvýhodnění na děti. V praxi to znamená, že penzisté mohou obdržet daňovou vratku pouze do výše zaplacené daně z příjmu fyzických osob během roku.
Praktický příklad – Výpočet daňové vratky
Paní Kateřina pracovala pouze v lednu 2021 a následně odešla do předčasného důchodu. Za leden ji byla stržena daň z příjmu ve výši 3 680 Kč, neboť její hrubá mzda činila 40 000 Kč. Paní Kateřina si za rok 2021 sama podá daňové přiznání a vypočte si daňový přeplatek v částce 3 680 Kč, přestože uplatní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč. Daňový přeplatek může být maximálně ve výši zaplacené daně během roku. Odchodem do předčasného důchodu přitom nárok na daňovou vratku nezaniká. Pro účely výpočtu daňové vratky není rozhodující, zdali se jedná o řádného starobního nebo předčasného důchodce.
Čtěte také: 4 příklady, kdy bude mít důchodce nárok na vrácení daní