Souběh příjmů a zdravotní pojištění v příkladech

Zdravotní pojištění je povinnou daní. Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy platí za zaměstnance zaměstnavatel. OSVČ platí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí.

Příklad 1) – Přivýdělek na dohody

Zaměstnankyně Monika si k hlavnímu pracovnímu poměru na smlouvu na dobu neurčitou pro zaměstnavatele MN s hrubou mzdou 45 000 Kč přivydělává ještě prací na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele AB s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a pro zaměstnavatele XY na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 2 900 Kč.

Z hlavního pracovního poměru je paní Monice sraženo zdravotní pojištění ve výši 2 025 Kč (45 000 Kč x 4,5 %) a zaměstnavatel za paní Moniku zaplatí na zdravotním pojištění ještě 4 050 Kč (45 000 Kč x 9 %).

Z dohody o provedení práce se neplatí zdravotní pojištění, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí zdravotní pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 2 999 Kč a méně. Zdravotní pojištění v takových případech neplatí ani zaměstnavatel. Paní Monika má hrubou odměnu z obou dohod do limitu, proto z přivýdělku již žádné zdravotní pojištění neplatí. U své zdravotní pojišťovny má paní Monika svůj pojistný vztah vyřešen, protože je vedena jako zaměstnanec z titulu práce pro zaměstnavatele MN.

Příklad 2) – Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek

Paní Renáta pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Hrubou mzdu má u každého zaměstnavatele 20 000 Kč. Z obou hrubých mezd je paní Renátě sraženo zdravotní pojištění ve výši 900 Kč a dalších 1 800 Kč odvádí oba zaměstnavatelé. Zdravotní pojištění se odvádí ze všech hrubých mezd. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty, jako je tomu u daně z příjmu fyzických osob. Při stejné hrubé mzdě odvedou tedy dva zaměstnanci stejně vysokou částku na zdravotním pojištění, bez ohledu na počet vychovávaných dětí.

Příklad 3) – Práce na dvě dohody o provedení práce

Zaměstnanec Jaroslav pracuje současně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, pro prvního s hrubou odměnou 25 000 Kč a pro druhého s hrubou měsíční odměnou 9 000 Kč. Z první odměny je panu Jaroslavovi standardně sraženo zdravotní pojištění, z druhé nikoliv, protože je hrubá měsíční odměna do limitu.

Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů na dohodu o provedení práce vždy s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a méně si však musí zdravotní pojištění sami platit jako osoby bez zdanitelných příjmů. V roce 2020 v částce 1 971 Kč, neboť pro účely placení zdravotního pojištění nejsou zaměstnanci, ale právě OBZP.

• Jak se daní příjmy z dohody o provedení práce?

Příklad 4) – Samostatná výdělečná činnost při zaměstnání

Zaměstnanec Radek si ke svému zaměstnání od září letošního roku přivydělává výkonem samostatné výdělečné činnosti. Pan Radek vykonává tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, tedy z poloviny daňového základu. Z hrubé mzdy je panu Radkovi standardně sráženo zdravotní pojištění. Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti doplatí pan Radek zdravotní pojištění jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020. Hrubý zisk činí 36 800 Kč. Zdravotní pojištění za rok 2020 činí tedy 2 484 Kč (36 800 Kč x 50 % x 13,5 %).

• Kdy je vaše výdělečná činnost vedlejší?

Příklad 5) – Pasivní příjmy při zaměstnání

Paní Veronika má mimo hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 38 000 Kč ještě pravidelný měsíční příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu ve výši 9 500 Kč. Zdravotní pojištění je paní Veronice sraženo standardním způsobem pouze ze zaměstnání, z příjmu z nájmu zdravotní pojištění neplatí. Z pasivních příjmů dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu se zdravotní pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši. Za rok 2020 si však bude muset paní Veronika podat daňové přiznání, poněvadž příjem z nájmu podléhá dani z příjmu a zaměstnavatel za paní Veroniku nemůže provést roční zúčtování daně.