Sedm nespravedlností u starobního důchodu

Důchodové podmínky se postupně zpřísňují a občané s nižšími příjmy jsou zvýhodnění. V budoucnu se bude odcházet do penze za jiných podmínek, než je tomu v současnosti a bylo v minulosti. Co je horší a co není „spravedlivé“?

1. Zvyšování důchodového věku
2. Základní výměra důchodu: spravedlivější pro lidi s nižšími příjmy?
3. Maximální výpočtový základ se zvyšuje
4. Nerozlišení výše příjmu v penzi pro zvýšení důchodu
5. Počítá se doba studia do důchodu?
6. Počítání doby pojištění - počítají se pouze celé roky
7. Omezení výdělku v předčasném důchodu

1. Postupné zvyšování důchodového věku

Důchodový věk v Česku se, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, postupně zvyšuje. Dle aktuálně platné legislativy mají všichni lidé narození v roce 1972 a později řádný důchodový věk 65 let. Starší občané mají důchodový věk nižší, který závisí na ročníku narození, u žen ještě i na počtu vychovaných dětí. Např. žena narozená v roce 1955, která vychovala dvě děti, měla důchodový věk 60 let.

2. Stejná základní výměra důchodu

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Základní výměru důchodu mají přitom všichni důchodci stejně vysokou, bez ohledu na příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění, počet odpracovaných let nebo počet vychovaných dětí. V roce 2021 činí základní výměra důchodu 3 550 Kč, v roce 2022 bude základní výměra důchodu činit 3 900 Kč.

TIP: Zvýšení důchodu v roce 2021

3. Stanovení maximálního výpočtového základu

Základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě (tzv. osobní vyměřovací základ). Při výpočtu osobního vyměřovacího základu dochází k redukci, kterou se vypočítá výpočtový základ.

V roce 2021 se do částky 15 595 Kč osobní vyměřovací základ počítá ze 100 %, od 15 595 Kč do 141 764 Kč z 26 %. Nad částku 141 764 Kč se osobní vyměřovací základ v roce 2021 již nehodnotí, z tohoto důvodu může být výpočtový základ v letošním roce maximálně ve výši 52 454 Kč. Při dosažení maximálního výpočtového základu se měsíční částka starobního důchodu v praxi liší jenom dle získané doby pojištění.

V roce 2022 bude první redukční hranice do 17 121 Kč, druhá redukční hranice je od 17 121 Kč do 155 644 Kč. 

Tip: Jak se vám změní důchod v roce 2022?

4. Nerozlišení výše příjmu v penzi pro zvýšení důchodu

Za každých výdělečnou činností získaných 360 dní během pobírání důchodu je možné si požádat o zvýšení státního důchodu. Podmínkou je, že bylo z příjmu odváděno sociální pojištění. Na základě podané žádosti na místně příslušné OSSZ se zvyšuje výpočtový základ důchodu o 0,4 %. Není přitom rozhodující, jak vysoké byly odvody na sociálním pojištění z příjmu v důchodu.

5. Nehodnocení doby studia od roku 2010

Výši starobního důchodu ovlivňují nejenom rozhodné příjmy od roku 1986, ale rovněž získaná doba pojištění. Každý rok pojištění ovlivňuje částku starobního důchodu více, než by někteří žadatelé o starobní důchod očekávali. Do doby pojištění se přitom započítávají nejenom odpracované roky a roky výkonu samostatné výdělečné činnosti, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří i doba studia do konce roku 2009 v zákonném rozsahu. Od roku 2010 se již doba studia jako náhradní doba pojištění nepočítá.

6. Počítání doby pojištění v celých ukončených letech

Ve výpočtové formuli starobního důchodu se hodnotí doba pojištění v celých ukončených letech. V praxi to znamená, že žadatel se získanou dobou pojištění v rozsahu 43 let a 360 dní je na tom stejně jako žadatel o starobní důchod se získanou dobou pojištění v rozsahu 43 let a 10 dní, oběma žadatelům se bude počítat doba pojištění v rozsahu 43 let. Před odchodem do důchodu je tedy vhodné znát přesně získanou dobu pojištění a případně pracovat o několik týdnů déle, aby se ukončil celý další rok pojištění.

• Výpočet starobního důchodu – online kalkulačka

7. Omezení výdělku v předčasném důchodu

Dřívější odchod do předčasného důchodu je sankciován krácením za předčasnost. Měsíční předčasný důchod je nižší i z důvodu získání nižší doby pojištění, než při práci až do dosažení řádného důchodového věku. Předčasní důchodci však až do dosažení řádného důchodového věku nemohou mít příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, ze kterého se platí sociální pojištění. Předčasní důchodci si tedy nemohou až do dosažení řádného důchodového věku přivydělat např. na zkrácený úvazek.