V rámci ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele by měl být nápomocný zákon č. 118/2000 Sb. a následně také úřad práce. Pomoci by vám přitom měli na kterékoliv pobočcce, není nutné, aby spadala pod vaše trvalé bydliště anebo do místa, kde sídlí firma, která dluží mzdu.
- Jak může úřad práce proplatit dlužnou mzdu
- Jak může zaměstnanec prokázat své mzdové nároky?
- Potvrzení zaměstnavatele o mzdě zaměstnance
- Co když se nepodaří prokázat mzdové nároky?
Úřad práce může proplatit dlužnou mzdu
Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu, je možné ji získat od úřadu práce. Proplacení dlužné mzdy však lze jen za určitých podmínek a navíc jen do určité výše a za určité období.
K tomu vám poslouží Žádost o uplatnění mzdových nároků. Počítejte však s tím, že své mzdové nároky budete muset úřadu prokázat, k čemuž vám poslouží tiskopis Doložení mzdových nároků zaměstnance. Výše mzdy a doba, za kterou za ni vznikl nárok, musí být totožná i s dobou, kterou uvede samotný zaměstnavatel.
Jak může zaměstnanec prokázat své mzdové nároky?
Aby měl zaměstnanec nárok na vyplacení mzdy od úřadu, bude zde nutná i součinnost zaměstnavatele. Své mzdové nároky může zaměstnanec totiž prokázat písemným potvrzením zaměstnavatele. Pomoci mu může i prohlášení od mzdové účetní o nevyplacené mzdě.
Pokud by došlo k situaci, kdy byla zaměstnanci úřadem poskytnuta jiná částka než skutečná výše, na kterou má právo, může své nároky ještě prokázat i dodatečně. To je však možné nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí úřadu práce. V jiném případě mzdové nároky vůči ÚP zaniknou.
Čtěte i předchozí díly našeho seriálu:
- Zaměstnavatel v insolvenci: Co jako zaměstnanec musím vědět?
- Zaměstnavatel v insolvenci: Jak a kdy může zaměstnanec odejít z práce?
- Zaměstnavatel v insolvenci: Co s nevyplacenou mzdou zaměstnance?
Potvrzení zaměstnavatele o mzdě zaměstnance
Pokud si zaměstnanec bude chtít nechat proplatit ušlou mzdu přes úřad práce, musí zaměstnavatel počítat s tím, že jej bude úřad po uplatnění mzdových nároků jedním ze zaměstnanců kontaktovat. Bude totiž požadovat, aby v písemné formě anebo prostřednictvím datové schránky předložil seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců. Učinit tak musí nejpozdějí do 7 dnů od doručení výzvy.
Úřad práce pak k tomuto kroku může vyzvat i insolvenčního správce, jelikož se stal osobou s dispozičním oprávněním, jestliže byl ještě před vydáním rozhodnutí o přiznání mzdových nároků ustanoven soudem. Doložením seznamu pak sám zaměstnavatel anebo insolvenční správce usnadní cestu těm zaměstnancům, kteří se rozhodnou také přes ÚP nárokovat nevyplacené peníze.
Co když se nepodaří prokázat mzdové nároky?
Pokud zaměstnanec nebude schopný doložit prohlášení od mzdové účetní, potvrzení anebo zkrátka zaměstnavatel nebude v celém procesu součinný, zaměstnanec i tak nezůstane bez peněz. Dostane ale rozhodně méně, než si nárokuje.
Pokud se ukáže, že prokázaná výše nároku je nižší a není možné písemně podložit a obhájit částku, která je požadována, bude mu úřadem práce kompenzována pouze prokázaná výše. Skutečnou výši však může do určité doby doložit i dodatečně, viz výše.
Pokud zaměstnanec nepředloží úřadu prokazatelné doklady o nárocích a to, že mu mzda nebyla vyplacena a jestliže dokonce ani zaměstnavatel nepředloží seznam dluhů na mzdách, zaměstnanci budou kompenzovány pouze nároky ve výší částky, která se rovná minimální mzdě. Ta je pro rok 2020 stanovena na 14 600 Kč hrubého měsíčně.
Čtěte také: Jak je to s hromadným propouštěním zaměstnanců?
Zdroj: Úřad práce