Nemocenská patří mezi dávky nemocenského pojištění a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Základní zákonnou podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Kdo a kdy nemá na nemocenskou nárok?
1. V prvních 14 dnech nemoci
V případě pracovní neschopnosti náleží nemocenská vždy až od 15. kalendářního dne. Zaměstnanci dostávají v prvních 14 dnech nemoci náhradu mzdy od zaměstnavatele, OSVČ jsou v prvních dvou týdnech bez finančních prostředků.
2. OSVČ bez pojištění
Osoby samostatně výdělečně činné mohou nemocenskou pobírat pouze za předpokladu účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. OSVČ platící pouze povinné sociální (důchodové) pojištění tedy nemají na nemocenskou nárok bez ohledu na jejich zdravotní stav. Pro přiznání invalidního důchodu však již účast na dobrovolném nemocenském pojištění není podmínkou.
3. Penzista po skončení práce
V praxi pracuje řada starobních penzistů i po dosažení řádného důchodového věku a pobírají současně důchod a mzdu. Pracující starobní důchodci mohou pobírat nemocenskou, ale vždy pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení zaměstnání nemá starobní důchodce na nemocenskou nárok.
4. Zaměstnanec po uplynutí ochranné lhůty
Nemocenskou mohou zaměstnanci pobírat i po skončení zaměstnání, jestliže ke vzniku pracovní neschopnosti dojde v 7denní ochranné lhůtě. Po uplynutí ochranné lhůty však již nemocenská nenáleží, a to bez ohledu na dobu trvání pracovního poměru a zaplacené částce na pojistném.
5. Zaměstnanec pracující pouze na DPP a DPČ do limitu
Z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 2 999 Kč a méně (v roce 2021 potom 3 499 Kč a méně). Zaměstnanec pracující pouze na pracovní dohody s hrubou odměnou do limitu, která nezakládá účast na pojištění, tedy nemá rovněž nárok na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti.
6. Občan jen s pasivními příjmy
Z pasivních příjmů z kapitálového majetku (§ 8 zákona o dani z příjmu), z nájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu), z ostatních daňových příjmů (§ 10 zákona o dani z příjmu) se sociální pojištění neplatí. Lidé žijící pouze z pasivních příjmů tedy rovněž nesplňují zákonné podmínky pro přiznání nemocenské.
7. Student bez práce
Doba studia nezakládá účast na pojištění, proto student nemající žádné příjmy podléhající platbě na sociálním pojištění tedy nemůže pobírat nemocenskou ani při dlouhodobé nemoci.
8. Žena na mateřské
Maminka pobírající mateřskou již nemůže dostávat na účet nemocenskou, neboť je finančně zajištěna jinou dávkou nemocenského pojištění, přičemž výpočet mateřské je výhodnější než výpočet nemocenské.
9. Příjemce rodičovského příspěvku
Po skončení nároku na mateřskou pobírá matka (nebo i otec) dítěte rodičovský příspěvek. Během čerpání rodičovského příspěvku nedochází z důvodu nemoci k omezení příjmu ze zaměstnání, souběh rodičovského příspěvku a nemocenské není možný.
10. Občan v evidenci na úřadu práce
Souběh podpory v nezaměstnanosti a nemocenské není možný. Nezaměstnaní občané tedy nemohou během nemoci dostávat na účet nemocenskou.
11. Práce na černo
Práce na černo je sankciována a pro zaměstnance je nevýhodná z mnoha důvodů, jedním z nich je i nemožnost dostávat z takové práce, ze které se neplatí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, nemocenskou.