Jak se dědí bez závěti a co se může stát?

„Když neexistuje závěť, neprojeví zůstavitel svou pravou vůli. Kvůli sporům mezi dědici pak velmi často dochází až k ohrožení majetkové situace pozůstalých osob - partnera, dětí, rodičů nebo sourozenců. A zpravidla vždy k narušení jejich vzájemných vztahů. Mimo jiné hrozí prodlužování dědického řízení například v případě, kdy bude nutné vypátrat zůstavitelovy potomky z předchozích vztahů. Tyto průtahy mohou zbytečně blokovat správu a užívání majetku a ohrožovat živobytí pozůstalého partnera či nezletilých dětí,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Čtěte také:

• Zrušení předkupního práva. Co se mění a co zůstává?
• Velký průvodce dědictvím - od závěti až po darování
• Je lepší dědit nebo darovat?

V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.

„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Například vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklad z praxe advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti.

Jak se dětí ze zákona: přehled dědických tříd

TŘÍDA	KDO DĚDÍ	PŘÍKLAD
1.	Děti (případně jejich děti) a manžel, všichni stejným dílem.	Zůstavitel měl se svou manželkou dvě děti, po jeho smrti se tak pozůstalost rozdělí na tři díly a každému z dědiců připadne 1/3. Pokud ale nedědí děti (resp. zůstavitel žádné nemá), přechází se do 2. dědické třídy. Manžel sám dědit nebude.
2.	Manžel, rodiče zůstavitele, ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti. Manžel dědí nejméně ½, ostatní stejným dílem.	V této třídě může dojít k problematické situaci, kdy spolu manželé nežijí, každý žije s jiným partnerem, ale stále nejsou rozvedeni. Pokud jeden z nich zemře, může v této třídě společně s manželkou a rodiči dědit i partnerka zůstavitele.
3.	Zůstavitelovi sourozenci (či jejich děti), ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti. Všichni stejným dílem.	V této třídě také může dědit zůstavitelova partnerka, a to společně, rovným dílem, s jeho sourozenci či neteřemi a synovci.
4.	Prarodiče zůstavitele, stejným dílem.
5.	Prarodiče rodičů zůstavitele, stejným dílem. Prarodičům zůstavitelova otce připadá ½ pozůstalosti a stejně tak prarodičům zůstavitelovy matky.	Pozůstalost se tedy dělí na osminy a každému z prarodičů rodičů připadne jedna osmina, pokud jeden z páru již nežije, připadne jeho dědický podíl druhému.
6.	Děti dětí sourozenců zůstavitele, děti prarodičů zůstavitele (příp. jejich děti), každý stejným dílem.	Dědí praneteře a prasynovci a strýcové a tety zůstavitele, a to každý stejným dílem.

Zdroj: Právní Ochrana Majetku – P. O. M., K Polverini Strnad