Žadatelé o starobní důchod musí získat minimální dobu pojištění v rozsahu 35 let, jinak jim nemůže být starobní důchod přiznán. Do minimální doby pojištění pro účely přiznání starobního důchodu se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu…).
- Práce na zkrácený úvazek a doba pojištění
- Čím vyšší příjem, tím vyšší důchod?
- HPP + zkrácený úvazek a výše důchodu
Práce na zkrácený úvazek se počítá
Z práce na zkrácený úvazek se vždy odvádí sociální pojištění. Práce na zkrácený úvazek se tedy započítává nejenom do doby pojištění nutné pro přiznání starobního důchodu, ale i do celkové doby pojištění ovlivňující celkovou měsíční částku starobního důchodu. Při výpočtu důchodu platí, že čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční důchod.
Příklad – práce na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele
Paní Marie pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 16 000 Kč. Z obou hrubých mezd je tedy paní Marii odvedeno sociální pojištění v sazbě 6,5 % a dalších 24,8 % na sociálním pojištění za paní Marii platí oba dva zaměstnavatelé. Přestože však pracuje paní Marie současně pro dva zaměstnavatele, tak se jí každý takto odpracovaný měsíc počítá pro důchodové účely jako jeden měsíc a nikoliv jako dva měsíce. Práce pro více zaměstnavatelů současně tedy dobu pojištění ovlivňující důchodové nároky nezvyšuje.
Tip: Jak se bude starobní důchod počítat v roce 2021?
Rozhoduje pouze výše mzdy?
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje současně se získanou dobou pojištění i výše osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční hrubé mzdy za odpracované roky v současné hodnotě). Během produktivního života tedy platí, že čím vyšší příjmy podléhající sociálnímu pojištění, tím vyšší osobní vyměřovací základ a tím samozřejmě vyšší měsíční částka starobního důchodu.
Příklad – zkrácený úvazek, ale vyšší osobní vyměřovací základ
Paní Lucie je IT odbornice, která chce ale mít i dostatek času na své děti, a proto požadovala práci na 6 hodin denně. Hrubá mzda paní Lucie činí 70 000 Kč, přestože pracuje na zkrácený úvazek. Pan Jaroslav pracuje na plný úvazek, ale hrubou mzdu má včetně přesčasů poloviční, tedy 35 000 Kč. Přestože pan Jaroslav odpracuje během roku citelně více hodin než paní Lucie, tak pro důchodové účely je na tom samozřejmě hůře. Paní Lucie však zaplatí na sociálním pojištění výrazně více než pan Jaroslav.
Při získání doby pojištění ve stejném rozsahu 44 let by měsíční starobní důchod paní Lucie při osobním vyměřovacím základu 70 000 Kč za všechny roky měl dle výpočtové formule důchodu roku 2021 hodnotu 23 180 Kč a měsíční starobní důchod pana Jaroslava by byl při osobním vyměřovacím základu 35 000 Kč ve výši 17 174 Kč.
Tip: Důchodová kalulačka - vypočítejte si výši důchodu
Zkrácený úvazek - příjem nepropadne
Někteří zaměstnanci pracují na hlavní pracovní poměr na plný úvazek a současně si přivydělávají pro jiného zaměstnavatele prací na zkrácený úvazek. V takovém případě se odvádí sociální pojištění z obou mezd, a proto výši osobního vyměřovacího základu ovlivňují mzdy od obou zaměstnavatelů.