Opakování ročníku by snížilo důchod o desetitisíce

Distanční výuka samozřejmě nemůže zcela plnohodnotně nahradit prezenční formu studia. Navíc distanční výuka zvyšuje rozdíly ve znalostech a dovednostech mezi dětmi, kdy ne všechny děti žijí ve finančně stabilních rodinách, kde se jim rodiče mohou dostatečně věnovat.

Opakování celého ročníku by však rozhodně nebylo správným řešením. Většina učitelů vynakládá maximum úsilí, aby jejich žáci všechno učivo zvládli, a řada studentů si velmi svědomitě plní své povinnosti, kterých je paradoxně díky distanční výuce ještě více. Pro všechny studenty, kteří distanční výuku zvládají, by bylo opakování ročníku krokem zpět.

• Opakování ročníku - ušlý roční příjem, zvýšené výdaje rodičů i horší důchod?
• Rozhoduje celý průběh pojištění
• Jak se dotkne opakování ročníku vysokopříjmových skupin?

Opakování ročníku - ušlý roční příjem, zvýšené výdaje rodičů i horší důchod?

Pozdější nástup mladistvých do práce o jeden rok by znamenal nejenom ušlý roční příjem, ale současně by se zvýšily výdaje rodičů, kteří by finančně podporovali své děti o rok déle. Pozdější nástup do práce by měl i negativní vliv na výši státního důchodu. Podívejme se, jak by si z důvodu získané nižší doby pojištění pohoršili.

Rozhoduje celý průběh pojištění

Výši státního starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, nejenom několik let těsně před důchodem. Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je získaná době pojištění v celých ukončených letech. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší starobní důchod. Do doby pojištění se přitom započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Doba studia se již jako náhradní doba pojištění nepočítá. Opakováním ročníku by tedy studenti o rok déle studovali a o tento rok méně pracovali a získali tedy o jeden rok nižší dobu pojištění. Každý rok pojištění přitom ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu více, než si většina žadatelů o starobní důchod připouští.

Praktický příklad - snížená doba pojištění kvůli opakování ročníku

Pro názornost si vypočteme důchod dle legislativy roku 2021 u osobního vyměřovacího základu ve výši 35 000 Kč. V prvním případě bude získaná doba pojištění v rozsahu 44 let, ve druhém případě 43 let.

• V prvním případě by činil měsíční starobní důchod 16 864 Kč.
• Ve druhém případě by byla měsíční částka starobního důchodu 17 174 Kč.

V našem případě zvyšuje jeden rok pojištění měsíční starobní důchod o 310 Kč, za rok tedy o 3 720 Kč. V průměru se starobní důchod aktuálně pobírá v Česku necelých 25 let. Za celou dobu pobírání znamená získání nižší doby pojištění o jeden rok nižší souhrnný státní důchod v současné hodnotě o 93 000 Kč. Pro zjednodušení počítáme právě 25 let, při nižší době pobírání důchodu by byl rozdíl nižší.

Tip: Jak se bude starobní důchod počítat v roce 2021?

U vyšších příjmů je rozdíl ještě vyšší

Získaná doba pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu velikou roli, jak jsme si ukázali na praktickém příkladu. Ještě více však zvyšuje každý rok pojištění lidem s vyššími příjmy. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočtenu finanční ztrátu na celkovém důchodu při získání nižší doby pojištění o jeden rok u vybraných osobních vyměřovacích základů (průměrné měsíční hrubé mzdy za odpracované roky v současné hodnotě). Výpočet je proveden dle legislativy roku 2021 a celková finanční ztráta je vypočtena za 25 let.

vlastní výpočet autora

U hrubé mzdy ve výši 20 000 Kč snižuje jeden rok pojištění měsíční důchod o 252 Kč, u hrubé mzdy 100 000 Kč již snižuje jeden rok pojištění měsíční důchod o 564 Kč. U nadprůměrných mezd znamená nižší doba pojištění o jeden rok při průměrné době pobírání starobního důchodu finanční ztrátu přes 100 tisíc Kč.

Tip: Důchodová kalkulačka - vypočítejte si výši důchodu