Hradit zdravotní pojištění je zákonná povinnost. Se sociálním pojištěním je to však trošku jinak. Pokud se dané osobě neodvádí z příjmů, není nutnost si jej doplácet. Na druhou stranu je to však více než potřebné, protože pro nárok na starobní důchod je nutné splnit potřebnou dobu účasti na sociálním pojištěním. Jak to tedy se sociálkou mají invalidní důchodci?
- Invalidní důchod a náhradní doba pojištění
- Zaměstnaní invalidní důchodci a sociální pojištění
- Podnikání jako OSVČ v invalidním důchodu a sociální
- Jaké daňové slevy může využívat invalidní důchodce
Invalidní důchod a náhradní doba pojištění
Při přiznání invalidity anebo invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně vám není sociální pojištění hrazeno státem, jako je to u zdravotního pojištění. V rámci sociálního vám není hrazeno státem nikdy. Avšak doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně spadá mezi tzv. náhradní dobu pojištění. Do nároku na starobní důchod se tedy započítává, nicméně pouze z 80 %.
Zaměstnaní invalidní důchodci a sociální pojištění
Pokud je invalidní důchodce zaměstnán na hlavní pracovní poměr (platí i pro zkrácené úvazky), sociální pojištění je mu odváděno z mzdy, dále jej za něj pak ještě odvádí i zaměstnavatel.
Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy sociální pojištění ve výši 6,5 %, zaměstnavatel za něj pak odvede 24,8 %.
Sociální pojištění se pak odvádí z příjmu i u pracovních dohod, ale pouze za předpokladu, pokud je příjem vyšší než stanovené limity. Aby byl proveden odvod na pojištění, musíte vydělat:
- u dohody o provedení práce (DPP) více než 10 000 Kč hrubého měsíčně,
- u dohody o pracovní činnost (DPČ) více než 3 499 Kč (loni 2 999 Kč) hrubého měsíčně.
I když má pak být invalidní důchod kompenzací příjmu z práce, neboť došlo na základě snížené práceschopnosti k omezení možností, jak si vydělat, u prvního a druhého stupně se vždy z hlediska pojištění doporučuje pracovat, a to právě kvůli odvodům sociálního.
Strop sociálního pojištění 2021
U sociálního pojištění funguje tzv. maximální vyměřovací základ. Z částky nad něj se pak již nic na pojištění neodvádí. V roce 2021 se maximální vyměřovací základ zvýšil na 1 701 168 Kč. Jde o 48násobek průměrné mzdy.
Podnikání jako OSVČ v invalidním důchodu a sociální
Pokud si invalidní důchodce rozhodne založit živnost a začne podnikat jako OSVČ, je jeho činnost z hlediska pojistných odvodů brána jako činnost vedlejší. Neplatí pro něj tedy žádné minimální zálohy, jako je tomu u činnosti hlavní. Dále také během prvního roku podnikání neplatí žádné platby na sociální, ale jednorázově jej doplatí až při podání přehledu o příjmech a výdajích OSSZ.
Osoby podnikající na vedlejší výdělečné činnosti pak mají jednu výhodu. Pokud je roční výdělek do limitu, nemusí na sociálním pojištění odvést nic. Tento limit je pak u příjmů za rok 2020 stanoven na 83 603 Kč, pro výdělky z podnikání za rok 2021 činí 85 058 Kč.
Pokud pak invalidní důchodce podniká, má povinnost podat daňové přiznání a o měsíc později zmíněné přehledy o příjmech a výdajích nejen okresní správně sociální pojištění, ale i zdravotní pojišťovně.
Jaké daňové slevy může využívat invalidní důchodce?
Pokud invalidní důchodce, který podepíše růžové prohlášení poplatníka u zaměstnavatele, má nárok na uplatnění daňových slev. Pokud je pro něj povinné daňové přiznání, daňové slevy uplatní v něm.
Kromě základní slevy na poplatníka, která se pro letošní rok zvýšila, může také uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč pro osoby s invalidním důchodem prvního a druhého stupně. Pokud je poplatník poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, uplatňuje roční daňovou rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč.
Pokud by byl pak invalidní důchodce ještě navíc držitel průkazu ZTP/P, využije ještě roční slevu ve výši 16 140 Kč.
Čtěte také: Jak to mají invalidní důchodci s platbou zdravotního pojištění