Rozhovor s KRUK: Došlo během roku 2020 k většímu zadlužení u Čechů a Slováků?

Změnila nějak pandemie chování prodejců pohledávek?

Pandemie v české kotlině v prvních dnech nesignalizovala v oblasti prodeje pohledávek předzvěst velkých změn. Nicméně šok, který zažívala veřejnost, se postupně dostal i do této oblasti. Opatření vlády směřovala mimo jiné k potlačení negativního dopadu při výpadku příjmů. Na prodej pohledávek měla vliv nejen nejistota z budoucnosti, ale také úvěrové moratorium, které umožnilo lidem poznamenaným koronavirovou krizí odložit splátky půjček u bank.

K nabídce bank o odložení splátek se v konečném důsledku na žádost ministerstva financí dobrovolně připojili i nebankovní poskytovatelé půjček. Prodej pohledávek se během prvního čtvrtletí téměř zastavil. Tím, že první vlna v naší zemi nedosáhla italských rozměrů, se trh ještě před začátkem letních prázdnin začal pozvolna obnovovat. Hybnou silou se stala potřeba investic a nutnost inovací v oblasti „bezkontaktní obsluhy“ klientů nebankovních poskytovatelů.

• Promítne se odklad splátek v negativním registru?

Všimla jste si nějakých změn u chování klientů s dluhy po splatnosti?

Změny v chování klientů měly postupný vývoj. Z mého pohledu jako první byl akutní strach z budoucnosti, který začal narůstat od konce března 2020. Spousta lidí měla na počátku velký strach o své vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, ale i o ztrátu zaměstnání, což vyústilo v lepším případě v potřebu kontaktovat věřitele a domluvit odklad splátek. V horším případě klient přestal platit, aniž by věřitele informoval.

Strach z budoucnosti způsobil, že někteří klienti kumulovali své úspory v obavě, zda budou schopni platit nejnutnější výdaje, například jídlo či léky. Telefonátů, kde klienti zmiňovali jako důvod výpadek splátek COVID-19, bylo poměrně hodně a pro naše pracovníky byl březen a duben těžkým a emotivním obdobím. Splátkově stabilními se v tuto chvíli ukázali lidé, jejichž příjmem jsou dávky sociální podpory či důchod.

V průběhu května, kdy se situace epidemiologicky zdála být již pod kontrolou, převládl optimismus i u klientů. Největší „zásluhu“ na této vlně optimismu má stále nízká úroveň nezaměstnanosti. Většina klientů se vrátila k pravidelnému splácení svých závazků, u některých došlo dokonce k doplacení vynechané dubnové, případně i březnové splátky. Tak jako je víceméně stabilní úroveň nezaměstnanosti, je stabilní i ochota splácet své závazky.

V tuto chvíli zůstává ještě otázkou, jak se projeví zrušení superhrubé mzdy na ochotě a rychlosti splácet. Tento krok by pro některé lidi mohl znamenat příležitost ke splnění svých nesplacených závazků.

Jak se zpětně díváte na možnost odkladu splátek v rámci mimořádných opatření? Byl to dobrý tah, či nikoliv?

Jak to tak bývá s dobře míněnými pomocníky, i odklad splátek se může stát dobrým sluhou, ale také zlým pánem. Z mého pohledu, pokud se člověk ocitne v situaci, kdy mu vypadl příjem, pak je důležité kontaktovat věřitele a zkusit najít společně řešení, kde jednou z možností může být právě odklad splátek. Člověk tak získá čas k nalezení nového zaměstnání a stabilizace.

Ale je třeba si uvědomit, že úroky běží dál. Tudíž odklad splátek může pomoci, ale měl by se využívat v případech, kdy je opravdu potřeba. Druhým aspektem je délka takového odkladu. Čím delší odklad je, tím bývá složitější navázat na předchozí pravidelné splácení. Již jsem zaznamenala, že někteří věřitelé vychází klientům naproti a připomínají, že se blíží konec odkladu. I pro věřitele je snadnější, když si klient sjedná odklad a pak se vrátí k předchozímu pravidelnému splácení. Je to vítězství a spokojenost pro obě strany.

Mělo u vás mnoho klientů zájem o moratorium splátek?

Zaznamenali jsme jen pár desítek klientů, kteří zažádali o odklad splátek.

Zvýšil se během posledního roku počet klientů, kterým pomáháte, ve srovnání s lety, kdy pandemie neprobíhala?

Nárůst klientů není nijak dramatický. Velký podíl má nízká úroveň nezaměstnanosti v kombinaci s moratoriem a nízkou úrovní NPL.

Jaroslava Padendalová, generální ředitelka společnosti KRUK Česká a Slovenská republika

KRUK se dlouhodobě na českém i slovenském trhu pohybuje mezi TOP 3 inkasními agenturami, které se zaměřují na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Dlouhodobě také razí politiku smírného řešení, které se vyznačuje partnerským a osobním přístupem k zadluženým osobám.

Máte nějaký přehled o tom, kvůli čemu se vaši klienti nejčastěji zadlužují?

Pokud hovoříme o našich klientech, pak se jedná o závazky vzniklé ze spotřebitelských úvěrů. Typickým příkladem jsou tedy půjčky na koupi vozu, elektroniky či zařízení do domácnosti. Pokud bychom měli hovořit obecně o důvodech zadlužení běžného člověka, pak hodnotově prim hraje koupě bydlení či zařízení bytu.

Myslíte, že pandemie mohla v něčem zlepšit finanční gramotnost Čechů a Slováků?

Pandemie na začátku vyvolala obrovský strach z krize a ztráty zaměstnání. Tím se obnažil základní fakt, že bez dluhů se žije snadněji. Samozřejmě to neznamená, že člověk by se neměl nikdy zadlužovat. V případě pořízení bydlení to velmi často ani jinak nejde. Jde ale o to, půjčit si tak, abych mohl své závazky kompletně splatit.

Pravidelné a včasné splácení je základem, byť někdy to může být obtížné. Ať chceme či ne, v konečném důsledku se totiž nesplacené závazky projeví v ceně za službu či výrobek věřitele. Zákon o zachování energie známe všichni, obdobně to platí i pro dluhy. Nakonec to někdo zaplatí, a v tomto případě to je konečný spotřebitel.