Zákonná sankce pro neplatiče
Vymyslet a ujednat lze různé sankce pro neplatiče. To jsou pak smluvní sankce. Nejznámější je smluvní pokuta. Úroky z prodlení jsou zákonnou sankcí. Nárok na ně vyplývá automaticky ze zákona. Nemusí o nich být ve smlouvě nic. Stačí, že se dlužník zpozdil s platbou, ať celého dluhu, nebo jednotlivé splátky.
Kdo je neplatičem čili od kdy je dlužník v prodlení a nabíhají mu sankční úroky
V prodlení je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Výše úroků z prodlení může být sjednána, dohodnuta. (Pak jde o smluvní úroky z prodlení.) Ale není to potřeba. Pokud o ní ve smlouvě nic není, platí úroky z prodlení určené vládou. (Jde o zákonné úroky z prodlení.) Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, je k tomu zmocněna zákonem. Ale není to tak, že by vláda stanovila přímo přesně jejich výši pro určité období. Určila jen mechanismus jejich výpočtu.
TIP: Vypočítejte si výši splátek a úroků na naší kalkulačce
Výše úroků se mění - rozhoduje ČNB
V minulosti se konstrukce úroků z prodlení měnila. Aktuální je mechanismus účinný od 1. ledna 2014. Takhle zní momentální definice výše úroku z prodlení: "odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů". Složité? Ne, jen na první pohled. Ukážeme si, jak se výše úroků stanovuje.
Řekněme, že někdo měl něco zaplatit nejpozději do 30. dubna. Neučinil tak. Od 1. května je tedy v prodlení. Věřitel může požadovat úroky z prodlení. Zjistí se, jaká byla platná repo sazba k 1. dni příslušného kalendářního pololetí. V tomto případě k 1. lednu. (Ne k 1. květnu.) A k této procentní sazbě se přičte dalších 8 procent. A máme platnou sazbu úroků z prodlení. - Takto vypočtená procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ trvajícího prodlení s určitým dluhem stejná, i když se později repo sazba změní.
Může se stát, že ČNB už před 1. květnem vyhlásí novou výši repo sazby. S tou se však nebude počítat. Platí vždy ta repo sazba, která platila v daném pololetí (pro celé pololetí), tedy od 1. ledna nebo od 1. července. Nová repo sazba se uplatní zase až pro další kalendářní pololetí.
1. 1. 2014 - 31. 12. 2017
Pro prodlení vzniklá od 1. ledna 2014 do 31. 12. 2017 platí úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně. A to proto, že naposledy předtím (2. 11. 2012) vyhlásila ČNB repo sazbu ve výši 0,05 %. K ní se přičetlo 8,00 %.
1. 1. - 30. 6. 2018
Repo sazba se změnila až ve 2. pololetím roku 2017, a to dvakrát. Rozhodující bylo druhé zvýšení 7. 11. 2017 na 0,50 %. Ovlivnilo výši úroků od 1. 1. 2018, jež stoupla na 8,5 % za rok.
1. 7. - 31. 12. 2018
V 1. pololetí r. 2018 se repo sazba měnila také dvakrát. To poslední zvýšení (28. 6. 2018) na 1 % ovlivnilo výši úroků z prodlení od 1. 7. 2018, a to na 9 % (ročně) .
1. 1. - 30. 6. 2019
Ve 2. pololetí r. 2018 se repo sazba měnila dokonce třikrát. Naposledy 2. 11. 2018 na 1,75 %. Když se k tomu přidá 8 %, máme roční výši úroků z prodlení pro 1. pololetí r. 2019 - 9,75 %.1. 7. 2019 - 30. 6. 2020
K další změně došlo 3. 5. 2019. Repo sazba se zvýšila na 2 %. A tak se od 1. 7. 2019 zvýšila sazba úroků na 10 %. A platila až do 30. 6. 2020.Od 1. 7. 2020 do současnosti
V 1. pololetí 2020 se repo sazba měnila dokonce čtyřikrát. Zase nás zajímá poslední změna z 11. 5. 2020 na 0,25 %. Ta určila, že úroky z prodlení od 1. 7. 2020 až doteď činí 8,25 % ročně.
Proč je třeba se dívat do minulosti
Je důležité sledovat změny úroků z prodlení. Někdo se může dostat do prodlení s různými dluhy nebo různými splátkami v různé době. Ač může jít o stejnou částku, úroky z prodlení mohou být různě vysoké. Za delší čas to může představovat výrazný rozdíl. (Je rozdíl platit za 5 let prodlení 5 x 8,05 % a 5 x 10 %, zvláště u vysokých částek.) Úroky z prodlení jsou často přiznány soudním rozhodnutím až po mnoha letech. A s ještě větším časový odstupem jsou pak skutečně dopočítávány, když jsou více či méně dobrovolně placeny, nebo vymáhány nuceně v exekuci.