Jaký postih hrozí absentérům? Jaké jsou sankce za neomluvené absence v práci?

Neomluvenou absencí je nepřítomnost na pracovišti o pracovní době nebo jinde, kde by měl zaměstnanec plnit své pracovní úkoly. Třeba na pracovní cestě. Neomluvenou absencí však není situace, když existuje překážka v práci na straně zaměstnance předvídaná zákonem. Neomluvenou absencí tak nemůže být lékařem uznaná pracovní neschopnost, čerpání běžné dovolené nebo mateřské či rodičovské dovolené apod. To je asi každému jasné, ale vždy to nemusí být jednoduché - odlišit omluvenou a neomluvenou absenci. Třeba někde v podhůří během sněhové kalamity může být sporné, zda se zaměstnanec do práce dostat mohl nebo nemohl, a to i více dnů. Každý to může vidět jinak. A i takovým případem se soudy zabývaly.

Konzultace s odbory

Protože za neomluvené absence může následovat i vyhazov, ať výpověď nebo dokonce okamžité zrušení pracovního poměru, má zaměstnavatel každý případ konzultovat s odbory. Předepisuje mu to zákoník práce. Samozřejmě jen, když u něj odborová organizace působí. To, zda jde nebo nejde o neomluvenou absenci v práci, určuje zaměstnavatel, ale právě až po projednání s odborovou organizací. Zaměstnavatel si musí vyslechnout názor odborářů na to, jak hodnotí zaměstnancovu nepřítomnost oni. Jejich stanovisko pak může, ale nemusí zohlednit. Nicméně když zaměstnavatel s odbory záležitost neprojedná a zaměstnance postihne, i tak to bude platné. A to ať už zaměstnanec dostane výpověď nebo s ním zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr či mu jen zkrátí dovolenou.

Čtěte také: Druhy porušení pracovních povinností

O míře trestu rozhoduje délka absence, ale nejen ona

Čím delší absence, tím přísnější postih. Všeobecně se uznává na základě soudní praxe, že zameškání 5 pracovních směn bez řádného omluvitelného důvodu už opravňuje zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru se zaměstnancem. Kratší absence pak k výpovědi. Každý případ se však posuzuje individuálně. Žádné přesné pravidlo neexistuje. A tak může i delší absence zůstat bez následků. Řekněme, když rodič po skončení rodičovské dovolené nepřijde do práce, protože nesežene školku nebo jiné hlídání.

Naproti tomu i okamžité zrušení pracovního poměru za absenci v délce jedné jediné směny shledaly soudy platným. Zaměstnanec falšoval docházku. Odpíchl si příchod a odešel z pracoviště. Celý den si vyřizoval své soukromé záležitosti. Až na konci směny se vrátil a odpíchl si odchod. Předstíral tedy práci a chtěl za ni dostat zaplaceno. To soud vyhodnotil jako, že se zaměstnanec chtěl obohatit na úkor zaměstnavatele, připravit ho o mzdu za jeden pracovní den. Něco jiného by bylo, kdyby zaměstnanec docházku nefalšoval. To by soud zřejmě neshledal okamžité zrušení pracovního poměru jako v pořádku. Absence by byla jen jednodenní. Možná by uznal jako platnou výpověď nebo ani ji. Ale zaměstnanec chtěl vylákat peníze za dobu, kdy pro zaměstnavatele nepracoval.

Když se zaměstnanec brání vyhazovu kvůli neomluveným absencím soudní cestou, soudy pochopitelně hodnotí délku absence. Přihlížejí však také k osobě zaměstnance. K tomu, jak kvalitně předtím plnil pracovní úkoly. Zda svým nedostavením se na pracoviště bez řádné omluvy způsobil nebo nezpůsobil zaměstnavateli škodu apod.

Ztráta dovolené nebo již vyplacených peněz

Ať už zaměstnavatel zaměstnance propustí nebo ne, může mu krátit dovolenou. Za jednu celou zameškanou pracovní směnu pak zaměstnanec ztrácí nárok na tolik hodin dovolené, kolik trvá jedna pracovní směna. Přitom se kratší absence mohou sčítat. Takhle lze pak trestat pozdní příchody do práce a předčasné odchody z pracoviště. Ale nelze krátit dovolenou, pokud (dokud) absence v jednom kalendářním roce netrvaly dohromady aspoň jednu pracovní směnu.

Dovolená za určitý kalendářní rok se krátí jen za absence v tomto roce. Nelze proto přičíst třeba absence z r. 2020 k absencím z r. 2021 a až pak za tento rok zkrátit dovolenou.

Pokud už zaměstnanec všechnu dovolenou vyčerpal, tak mu zaměstnavatel sebere peníze. Srazí mu z další výplaty vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou, na kterou ztratil v důsledku jejího krácení nárok.

Zaměstnanec je chráněn před větším krácením. Pokud trval jeho pracovní poměr celý kalendářní rok, vždy mu musejí zůstat aspoň 2 týdny dovolené. Pokud ale nepracoval celý kalendářní rok, byl zaměstnán třeba od března do prosince, může přijít i o celou dovolenou.

TIP: Na kolik dní dovolené máte nárok?