9 chyb při vyplňování přehledu pro OSSZ za rok 2020

Řada OSVČ vykonávajících hlavní činnost zaplatí nejvíce právě na sociálním pojištění, které na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob nemůže být za rok 2020 nulové. Podívejme se na vybraných 9 praktických chyb: 

1. Opravdu nemusíte odevzdávat přehled?
2. Prominuté pojistné v roce 2020
3. Minimální vyměřovací základ - nedodržení limitu
4. Vedlejší či hlavní činnost?
5. Nevyužití nulového pojistného při vedlejší činnosti
6. Jaký je maximální vyměřovací základ?
7. Musíte uvést pasivní příjmy?
8. Špatný výpočet nové měsíční zálohy
9. Do kdy uhradit nedoplatek?

1. Neodevzdání přehledu

Za rok 2020 musí odevzdat přehled o příjmech a výdajích i OSVČ, které ukončily samostatnou výdělečnou činnost začátkem roku 2020 nebo OSVČ vykonávající vedlejší činnost, které nemají povinnost platit za rok 2020 sociální pojištění. Přehled o příjmech a výdajích musí vyplňovat i spolupracující osoby.

2. Nezohlednění prominutého pojistného

Z důvodu epidemie koronaviru bylo všem OSVČ prominuto sociální pojištění za měsíce březen až srpen 2020. Osobám samostatně výdělečně činným vykonávající hlavní činnost za každý měsíc na úrovni minimální zálohy, tedy v částce 2 544 Kč. Za každý měsíc výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti 1 018 Kč.

3. Nedodržení minimálního vyměřovacího základu

Sociální pojištění za rok 2020 se počítá z vyměřovacího základu. Pokud mají OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost skutečný vyměřovací základ (polovinu hrubého zisku) nižší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální pojištění počítá z minimálního vyměřovacího základu. Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je minimální vyměřovací základ 8 709 Kč.

Tip: Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu - stáhněte si formulář

4. Nerozlišení vedlejší činnosti

Při výpočtu sociálního pojištění za rok 2020 není jedno, zdali byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. V přehledu je tedy potřeba správně odlišit, jaká činnost byla vykonávána. Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. O výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti se v praxi nejčastěji jedná při zaměstnání, při studiu nebo v penzi.

5. Nevyužití nulového pojistného při vedlejší činnosti

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vůbec neplatí, jestliže je roční hrubý zisk nižší než 83 603 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku 2020 se limit poměrně snižuje.

6. Nezohlednění maximálního vyměřovacího základu

Sociální pojištění se na rozdíl od zdravotního pojištění počítá „pouze“ z maximálního vyměřovacího základu. K částce nad strop se již nepřihlíží. Pro účely maximálního vyměřovacího základ se přitom zohledňují rozhodné příjmy ze závislé i samostatné výdělečné činnosti. Maximální vyměřovací základ pro rok 2020 činí 1 672 080 Kč.

Dosáhnete na maximální vyměřovací základ?

7. Uvádění pasivních příjmů

Do přehledu se nikdy neuvádí pasivní příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu. Tyto příjmy nepodléhají platbě sociálního pojištění. Souhrnný daňový základ se tedy v praxi může výrazně lišit od vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění.

8. Špatný výpočet nové měsíční zálohy

V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 se vypočítá sociální pojištění za rok 2020, přičemž od vypočteného sociálního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku a právě prominuté zálohy z důvodu epidemie koronaviru. Současně se však vypočítá výše nové měsíční zálohy. Od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích však nesmí být měsíční záloha při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nižší než 2 588 Kč.

9. Včasné neuhrazení nedoplatku

V případě, že v přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 vznikne nedoplatek na sociálním pojištění, tak je nutné tento nedoplatek uhradit do 8 dní od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.