V českých domácnostech podle odhadu odborníků stále dosluhují statisíce starých kotlů na tuhá paliva, které už zakrátko navíc nebude možné legálně provozovat. Mnohým domácnostem se tak naskytne příležitost přejít na modernější technologii vytápění. Jako optimální řešení se jeví zemní plyn, v Česku se ale nachází nezanedbatelné množství obcí bez plynofikace. Velmi úsporným a čistým zdrojem tepla může být tepelné čerpadlo, nabízí se však také využití LPG neboli propanu ze zásobníku, který není závislý na distribuční síti. Podívejme se na oba způsoby topení podrobněji.
Konec starých kotlů odložen na rok 2024
V září roku 2022 měla skončit možnost topit doma starými kotli na tuhá paliva první a druhé emisní třídy a tyto kotle už nepůjde legálně provozovat. Nicméně vláda konec starých kotlů odložila na 2 roky, protože fyzicky není možné vyměnit všechny stávající kotle, navíc čeká Evropu odklon od ruského plynu, což situaci dále zhoršuje.
Mění se i příspěvek na tepelné čerpadlo u kotlíkových dotací se zvyšuje o 50.000 korun na 180 000 Kč.
Tepelné čerpadlo: levné teplo, drahé zařízení
Jednou z možností, jak mohou domácnosti – hlavně majitelé rodinných domů – vytápět, je tepelné čerpadlo. To patří mezi nejúspornější a ekonomicky velmi efektivní zdroje tepla. Pracuje na elektřinu, což je vlastně jeho velká výhoda, protože je pak toto zařízení možné provozovat i v lokalitách bez distribuční soustavy zemního plynu. Podle výše takzvaného topného faktoru dokáže tepelné čerpadlo vyrobit z jedné kilowatthodiny spotřebované elektřiny třeba i pět kilowatthodin tepla. Navíc se komfortně ovládá a reguluje.
Obecně však platí, že tepelné čerpadlo je vhodné hlavně do dobře zateplených staveb se spíše nižší spotřebou tepla na vytápění. Zejména u tepelných čerpadel typu vzduch-voda, která čerpají teplo ze vzduchu, je nutné počítat s vyšší hlučností vnější jednotky. Tepelná čerpadla typu země-voda, která využívají teplo z okolního terénu, sice pracují energeticky nejefektivněji, při jejich instalaci je ale potřeba vybudovat buď zemní vrt, nebo kolektor. A to investici do už tak nákladného zařízení ještě prodražuje.
Pozor také na náklady na údržbu během jeho životnosti. Technologie v tepelném čerpadle vydrží pracovat poměrně dlouho, klidně i desítky let, ovšem s jedinou výjimkou, a tou je kompresor. Právě ten je klíčovou a podle odborníků rovněž hodně choulostivou částí a jeho výměna znamená náklady v řádu tisíců korun.
Výhody a nevýhody tepelného čerpadla
+ Při využití zelené elektřiny jde o ekologický zdroj energie
+ Velmi levný zdroj tepla
+ Snadná regulace
+ Výše dotace
+ Vhodné do většiny míst ČR
‒ Vysoké vstupní náklady
‒ Hlučnost tepelných čerpadel typu vzduch-voda
‒ Při silných mrazech nižší účinnost a vyšší náklady kvůli většímu využití elektřiny
Tip: Kolik stojí tepelná čerpadla?
O jaké dotace je možné žádat?
Kotlíkové dotace
Podle sdělení Ministerstva životního prostředí (MŽP) je v aktuální třetí vlně kotlíkových dotací doposud alokováno 4,6 miliardy Kč. Z této částky už bylo proplaceno 2,1 miliardy na výměnu 18 465 kotlů. MŽP v letošním roce také navyšuje prostředky na výměny kotlů o dalších 600 milionů Kč. Ty jsou určeny primárně zájemcům o výměnu kotle, na které se nedostalo ve třetí vlně kotlíkových dotací a jejich žádosti zůstaly v zásobních krajů.
Maximální uznatelné náklady jsou 150 000 Kč, maximální výše podpory je 80 % z této částky.
V oblastech s horší kvalitou ovzduší může žadatel získat dotační bonus 7 500 Kč.
Majitelé rodinných nebo bytových domů tak mohou žádat o dotaci až do výše 127 500 Kč na výměnu neekologických kotlů.
Aktuálně připravuje MŽP schéma na čerpání nových kotlíkových dotací z OPŽP 2021-2027 především pro nízkopříjmové domácnosti. Dotace budou stejně jako v současnosti opět poskytovány prostřednictvím krajských úřadů. Jejich spuštění MŽP předpokládá až po schválení programu Evropskou komisí, nejdříve ke konci roku 2021. Žádosti se podávají na krajském úřadě poté, co váš kraj vyhlásí výzvu pro občany.
Nová zelená úsporám
Mimo program pro nízkopříjmové domácnosti bude je možné vyměnit zdroje vytápění v rámci programu Nová zelená úsporám. Žádosti v aktuálních výzvách lze podat do konce roku 2021. MŽP nicméně chystá pokračování programu Nová zelená úsporám. Vyhlášení výzvy pro podávání žádostí ve zmíněném nástupnickém programu NZÚ 2030 se předpokládá ve třetím kvartále 2021, tj. po schválení pravidel podpory z RRF v rámci Národního plánu obnovy ze strany Evropské komise.
Žádosti podávejte výhradně v elektronické podobě pomocí online formuláře na webových stránkách programu www.novazelenausporam.cz.
Podpora v rámci programu Nová zelená úsporám je vždy dána určitou fixní částkou podle typu realizovaného opatření. Současně je celková výše dotace na jednu žádost omezena ve všech případech na maximální míru 50 % řádně doložených způsobilých výdajů.
Může jít například o jednorázovou fixní částku až 100 000 Kč na výměnu neekologického zdroje tepla.
Plyn ze zásobníku: nižší investice, dlouhá životnost
V neplynofikovaných lokalitách se však lidé nemusejí ve volbě technologie vytápění omezovat pouze na elektřinu nebo tuhá paliva. I zde je totiž možné nahradit starý nevyhovující kotel moderním plynovým zdrojem tepla, který ve srovnání s tuhými palivy nabízí bezobslužný provoz a nevyžaduje velké skladovací prostory. Místo klasického zemního plynu kotel využívá LPG ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku, a je tedy nezávislý na distribuční síti.
„Propan umožňuje využívat všech výhod plynového vytápění, jako je úsporný a čistý provoz i vaření na plynovém sporáku, a to v lokalitách, kde by jinak topení plynem nebylo možné. Jeden zásobník o objemu 4 850 litrů poskytne 27 megawatthodin energie, což by mělo stačit na roční vytápění a ohřev vody v běžném rodinném domě,“ popisuje Jiří Karlík z Primagasu a doplňuje, že cena za plyn ze zásobníku je téměř srovnatelná s plynem z distribuční sítě. „Jedna kilowatthodina energie ze zemního plynu může stát běžnou domácnost v rodinném domě přibližně 1,70 koruny. V případě propanu to mohou být necelé 2 koruny na kilowatthodinu. Podobně jako u pevných paliv přitom může zákazník ušetřit nákupem zásoby plynu v létě, kdy jsou ceny LPG nejnižší,“ dodává Jiří Karlík.
Velkou výhodou plynového vytápění obecně je dlouhá životnost i úsporný provoz, protože moderní kondenzační kotle nabízejí vysokou účinnost až 108 procent. Je to dáno tím, že využívají také kondenzační teplo spalin. Ve srovnání s tepelným čerpadlem je provoz plynového kotle mírně dražší, samotný kotel je však mnohem levnější. Jedná se také o menší zařízení, které může být instalováno třeba v kuchyni či předsíni. U propanu je samozřejmě třeba počítat s náklady na projekt, úpravy pozemku kvůli instalaci zásobníku a podobně, samotný zásobník ale není nutné kupovat, dodavatel LPG jej zpravidla pronajímá za symbolickou cenu.
Výhody a nevýhody propanového vytápění:
+ Nižší počáteční investice
+ Univerzální zdroj energie – snadná regulace topení i pohodlné vaření „na plynu“
+ Nezávislost na distribučních sítích a dlouhá životnost zařízení
‒ Ve srovnání s tepelným čerpadlem mírně dražší provoz
‒ Nutné vyvložkování komína a odvod kondenzátu
‒ Terénní úpravy v okolí domu kvůli instalaci zásobníku (nadzemní, podzemní, polozapuštěný)