Jak dát správně výpověď?

Zaměstnanec, chce-li dát výpověď v práci, to má mnohem jednodušší než zaměstnavatel. Není omezen žádným výpovědním důvodem jako zaměstnavatel. Může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Nemusí o důvodu, proč chce skončit, nic uvádět. Může dát výpověď kdykoliv.

Kdežto zaměstnance chrání před výpovědí od zaměstnavatele třeba pracovní neschopnost. Zaměstnanec může dát výpověď klidně, i když marodí. Zaměstnanec není ani omezen žádnou lhůtou. Výpověď z nějakého důvodu si může rozmýšlet třeba rok. Naproti tomu zaměstnavatel může určité výpovědní důvody použít jen po omezenou dobu. Zaměstnanec nemusí zaměstnavatele varovat. Zaměstnavatel však někdy musí zaměstnance na možnost výpovědi předem upozornit.

• Od kdy běží výpovědní lhůta?
• Jakou formou podat výpověď?
• Kdy je výpovědní doba kratší?

Výpovědní doba neběží hned od doručení výpovědi

Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. Ale je to obvyklá délka výpovědní doby, která platí pro drtivou většinu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Málokdy a málokde je dohodnuta výpovědní doba delší, ale možné to je. Ovšem pak její délku musí dodržet jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Kratší výpovědní doba dohodnuta být nikdy nemůže. Dva měsíce jsou zákonné minimum.

Výpovědní doba začíná běžet až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného (obvykle druhého) kalendářního měsíce. Výpovědní doba tedy neběží hned od uplatnění výpovědi. Moc se nevyplatí dávat výpověď začátkem kalendářního měsíce. Lepší je si to rozmýšlet. Když se zaměstnanec definitivně rozhodne, dát pak výpověď až před koncem měsíce. Stejně začne běžet až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce. - Když jeden zaměstnanec dá výpověď 2. dubna a druhý až 29. dubna, stejně oběma začne výpovědní doba běžet až od 1. května. A bude trvat 2 měsíce. Pracovní poměr skončí oběma 30. června.

Výpověď? Vždy písemně!

Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží, to znamená jako by neexistovala, jakoby k ní nedošlo. Takže žádné ústní sdělení, že zaměstnanec dává výpověď, neexistuje. I po uplynutí hypotetické výpovědní doby stále pracovní poměr trvá a zaměstnanec je povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci.

Zaměstnanec nemá zákoníkem práce uloženu povinnost doručovat do vlastních rukou zaměstnavatele. Takovou povinnost má naopak zaměstnavatel doručovat do vlastních rukou zaměstnance. Zaměstnanec tak může předat výpověď svému přímému šéfovi, na personálním oddělení, do podatelny, nejvyššímu šéfovi - statutárnímu orgánu. Vyplatí se výpověď si okopírovat a žádat potvrzení doručení výpovědi na kopii. Také by mohli zaměstnanci doručení výpovědi upřít. Zaměstnanec by bez potvrzení neměl žádný důkaz, že výpověď uplatnil.

Pokud zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení, je dobré doručit výpověď před svědky. Nemusejí to být jen kolegové spoluzaměstnanci, ale třeba i rodinní příslušníci. Kdokoliv, kdo bude v případném sporu schopen svědčit.

Výpověď se považuje za doručenou i tím, že ji zaměstnavatel odmítl převzít. Jenže i to je potřeba dokázat - že k pokusu o doručení došlo. Takže zase to chce svědky.

Pokud nic z toho nejde provést a dokázat, pak je ideální poslat výpověď poštou. A to s dodejkou - na doručenku. Zaměstnanec si musí uschovat podací lístek a následně i dodejku.

Je možné doručovat výpověď i elektronicky. Ale to vyžaduje jednak elektronický podpis nebo datovou schránku a jednak s tím musí zaměstnavatel předem souhlasit. Navíc doručení musí být příslušným způsobem potvrzeno. Tento způsob doručování není častý, není běžný, není pro každého. Koho zajímají podrobnosti, najde je v § 337 odst. 2, 4, 5 a 6 zákoníku práce.

Kratší výpovědní doba, když se mění zaměstnavatel

Pro zaměstnance existuje i možnost výpovědi s kratší výpovědní dobou, než jsou 2 měsíce. Je to v situaci, když zaměstnanec dává výpověď v souvislosti s tzv. přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele. Může jít i o převod k novému zaměstnavateli. Zní to složitě, ale jde v praxi třeba o prodej firmy, transformaci podniku. Co všechno je nebo může být tímto přechodem, říká § 338 zákoníku práce. Pravidla této výpovědi s kratší výpovědní dobou upravuje § 51a zákoníku práce. Ale to vše je na samostatné a vůbec ne krátké a jednoduché povídání. Záleží, zda byl zaměstnanec o změnách v podniku včas informován.  A také na tom, jak rychle na to, že má být převeden do nového podniku, reagoval on sám.

V této souvislosti by měl zaměstnavatel zaměstnancům i vysvětlit možnost rychlé výpovědi. Pokud tak neučiní, vyplatí se poradit se s právníkem, který ovládá pracovní právo, nebo s odbory. Zaměstnavatel není povinen zaměstnance speciálně školit o výpovědi a jejích pravidlech. Zaměstnanci musejí být obecně informování o datu uskutečnění změn (přechodu či převodu), jejích důvodech a důsledcích.

Tip: Jak lze vypovědět dohodu o provedení práce?