Kdo by neměl zapomenout na dobrovolné důchodové pojištění?

Žadatelé o starobní důchod musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, jinak nemohou dostávat starobní důchod na účet. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Mezery v pojištění snižují získanou dobu pojištění a současně rozmělňují osobní vyměřovací základ (tj. průměrnou hrubou měsíční mzdu za odpracované roky, ze které se počítává důchod). Podívejme se na některé vybrané příklady, kdy je vhodná účast na dobrovolném důchodovém pojištění.

Čtěte také: Co se počítá do náhradní doby pojištění?

Minimální dobrovolné důchodové pojištění v roce 2021

Legislativou je stanovena pouze minimální měsíční částka dobrovolného důchodového pojištění. V roce 2021 činí platba minimálního dobrovolného důchodového pojištění 2 482 Kč. Lze samozřejmě platit i vyšší částku za účelem vyššího státního důchodu. V praxi však většina lidí platí minimální dobrovolné důchodové pojištění, neboť primárním cílem platby dobrovolného důchodového pojištění je zvýšení celkové doby pojištění – zpravidla z důvodu nutnosti získání alespoň minimální doby pojištění.

Příklad 1) Muž (žena) v domácnosti

Manželka pana Pavla má nadstandardní příjmy, pan Pavel je tedy v domácnosti a výchova jejich dvou dcer na prvním stupni ZŠ je tedy z převážné části na něm. Pro důchodové účely však nesplňuje pan Pavel žádnou z náhradních dob, a proto se mu toto období nehodnotí pro důchodové účely. S ohledem na výpočet starobního důchodu, ale i případného invalidního důchodu je tedy vhodné, aby si pan Pavel podal na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění.

TIP: Kalkulačka věku odchodu do důchodu

Příklad 2) Život pouze z pasivních příjmů

Paní Adéla má vysoké pravidelné příjmy ze zděděných nemovitostí a kapitálového majetku. Žádné jiné příjmy nemá. Z pasivních příjmů dle § 8, § 9 a § 10 se neplatí sociální pojištění a toto období se tedy nezapočítává do doby pojištění ani pasivní příjmy nezvyšují osobní vyměřovací základ. Přestože má paní Adéla dostatečně vysoké vlastní příjmy, tak je pro ni vhodné se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, v opačném případě by mohla mít v budoucnu problém s přiznáním státního starobního důchodu.

TIP: Vypočítejte si výši důchodu

Příklad 3) Práce pouze na dohody do limitu

Pan Karel pracuje pro dva zaměstnavatele současně, pro každého na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani z jedné odměny není tedy placeno sociální pojištění, protože je hrubá odměna 10 000 Kč a méně. Období práce pro tyto dva zaměstnavatele současně se tedy panu Karlovi nehodnotí do doby pojištění pro důchodové účely. S ohledem na důchodové nároky si tedy pan Karel podá přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění na místně příslušné OSSZ.

Příklad 4) Dlouhodobá nezaměstnanost

Paní Alena je aktuálně dlouhodobě nezaměstnaná. Evidence na úřadu práce se hodnotí jako náhradní doba pojištění vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se evidence na úřadu práce započítává jako náhradní doba pojištění maximálně tři roky, přičemž se toto období hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Finanční situace paní Aleny je dobrá, protože její manžel má nadprůměrné příjmy, proto se přihlásila k dobrovolnému důchodovému pojištění.