Hodnocení zaměstnání pro důchod v příkladech

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 závisí měsíční částka státní penze na osobním vyměřovacím základu, který se počítá z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2021, a získané době pojištění v celých ukončených letech. Vyšší starobní penzi potom pochopitelně mají lidé s vyšší průměrnou hrubou mzdou na odpracované roky (tj. osobním vyměřovacím základem) a vyšší získanou dobou pojištění. Podívejme se v praktických příkladech, jaký dopad na výpočet starobního důchodu mají různé životní situace zaměstnanců.

1. Jaký vliv na důchod mají 2 zaměstnání na zkrácený úvazek?
2. Jaký vliv na důchod má přivýdělek na dohody u HPP?
3. Jaký vliv na důchod má podnikání při zaměstnání?
4. Jaký vliv na důchod má vysoký příjem?
5. Jaký vliv na důchod má zaměstnání po část roku?

Příklad 1: Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek

Paní Simona pracuje pro zaměstnavatele AB na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 20 000 Kč a pro zaměstnavatele XY s hrubou měsíční mzdou 18 000 Kč. Pro oba zaměstnavatele bude paní Simona pracovat po celý rok 2022. Celý kalendářní rok 2022 se bude paní Simoně počítat do doby pojištění pouze jednou, žádný měsíc se pro důchodové účely nemůže počítat jako dva měsíce. Do ročního vyměřovacího základu za rok 2022 budou však vstupovat obě hrubé mzdy, neboť z obou zaměstnání je odváděno sociální pojištění, za každý měsíc tedy částka 38 000 Kč.

Tip: Vypočítejte si výši vašeho důchodu

Příklad 2: Hlavní pracovní poměr a přivýdělek na dohody

Paní Kateřina pracuje na hlavní pracovní poměr s hrubou měsíční mzdou 35 000 Kč a současně si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 12 000 Kč. Z dohody o pracovní činnosti je odváděno sociální pojištění, neboť hrubá odměna přesahuje 3500 Kč. Výši vyměřovacího základu za rok 2022 ovlivní tedy nejenom hrubá mzda, ale i odměna z dohody o pracovní činnosti.

Tip: O kolik se vám zvýší starobní, invalidní či pozůstalostní důchod od června 2022?

Příklad 3: Podnikání při zaměstnání

Zaměstnanec Michal si k hlavnímu pracovnímu poměru přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) za rok 2022 z vedlejší samostatné výdělečné činnosti bude mít ve výši 92 000 Kč. Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neplatí sociální pojištění, pokud je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2022 je limitem částka 93 387 Kč, při výkonu vedlejší činnosti po část roku se poměrně snižuje. Pan Michal nebude tedy z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platit sociální pojištění a dosažený hrubý zisk tedy nebude mít vliv na výpočet jeho starobního důchodu.

Příklad 4: Nadstandardní mzda

Manažerka Gabriela bude mít za rok 2022 souhrnnou hrubou mzdu ve výši 2 400 000 Kč. Výši státního důchodu však paní Gabriele ovlivní pouze hrubá mzda ve výši 1 867 728 Kč. Při výpočtu sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, který je pro rok 2022 právě ve výši 1 867 728 Kč. Z částky nad maximální vyměřovací základ neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec. Hrubá mzda nad maximální vyměřovací základ tedy již neovlivňuje výpočet starobního důchodu.

Příklad 5: Zaměstnání po část roku

Panu Jaromírovi skončí pracovní smlouva na dobu určitou k poslednímu srpnu letošního roku. Pan Jaromír neočekává, že ihned nastoupí do nového zaměstnání, a po měsíce září až prosinec letošního roku bude tedy pobírat podporu v nezaměstnanosti. Vyměřovací základ za rok 2022 se tedy panu Jaromírovi bude počítat z hrubých mezd za období leden až srpen 2022. Do doby pojištění se bude panu Jaromírovi hodnotit nejenom odpracovaná doba, ale i evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky se počítá i evidence na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se hodnotí zpětně a do 55 let započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.