Výše minimálních záloh, které musí osoby samostatně výdělečné hradit, je stanovena na základě průměrné měsíční hrubé mzdy. Ta je určená nařízením vlády, které vychází ve Sbírce zákonů a pro rok 2021 činí 35 441 Kč.
- Minimální záloha na sociální pojištění
- Minimální záloha na zdravotní pojištění
- Musí se platit zálohy, i když podnikání nevydělává?
- Záloha na pojištění nižší než minimální
- Platba záloh při (ne)pozastavení podnikání
- První rok podnikání na činnosti vedlejší a pojistné odvody
- Přechod z činnosti vedlejší na činnost hlavní
Minimální záloha na sociální pojištění
Vyměřovací základ, ze kterého se počítá minimální záloha na sociální, je čtvrtina z 35 441 Kč, čili 8 861 Kč po zaokrouhlení nahoru. Záloha na sociální pojištění z této částky činí 29,2 %. V roce 2021 tedy v rámci sociálního pojištění odvedete prostřednictvím minimální zálohy 2 588 Kč po zaokrouhlení nahoru.
Minimální záloha na zdravotní pojištění
I u zdravotního pojištění se vychází z vládního nařízení. Vyměřovací základ pro výpočet tvoří polovinu z 35 441 Kč, po zaokrouhlení nahoru tedy 17 721 Kč. Minimální záloha na zdravotní činí 13,5 % z tohoto základu. Jako OSVČ na činnosti hlavní tedy budete muset na zdravotní pojištění odvádět zálohu alespoň ve výši 2 393 Kč.
Příklad 1: Musí se platit zálohy, i když podnikání nevydělává?
Pan Tomáš si založil živnost a jejím prostřednictvím se snaží podnikat. Pro účely pojištění je jeho samostatně výdělečná činnost brána jako činnost hlavní. Problém ale je, že se mu v podnikání nedaří a jeho příjem je téměř nulový. Pan Tomáš si proto neplatí zálohy na sociální ale i NA zdravotní pojištění, neboť si myslí, že nemusí, když nemá zisk. Dělá ale správně?
Pokud je vaše výdělečná činnost pro účely pojistných odvodů činnost hlavní, zálohy na sociální a povinné zdravotní pojištění hradit musíte, a to za každý měsíc podnikání a to bez ohledu na výši příjmu. PlatbU přitom musíte odvést už za měsíc, ve kterém jste podnikat začali. Panu Tomášovi proto u zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení narůstá dluh, která se navíc rozšiřuje o penále. To např. u dluhu na zdravotním pojištění činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, kdy nebylo zaplaceno.
Pan Tomáš by si zálohy na pojištění hradit nemusel, jen pokud by podnikání náležité přerušil nebo pozastavil a informoval o tom ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To ale ovšem nic nemění na to, že hradit si zdravotní pojištění je povinné tak či tak bez ohledu na to, zda vyděláváte či nikoliv.
Příklad 2: Záloha na pojištění nižší než minimální
Pan Karel podniká na činnosti hlavní a zrovna odevzdal příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně přehledy o příjmech a výdajích. Zálohy vypočtené z dosažených příjmů mu ale vyšly nižší než ty zákonem stanovené jako minimální. Jak vysoké zálohy bude tedy dál hradit?
Vzhledem k tomu, že se opět jedná o činnost hlavní, pan Karel bude muset platit zálohy v minimální výši, přestože mu dle výpočtu vyšly nižší. Pokud by OSSZ a zdravotní pojišťovně v tomto případě odváděl nižší částky, taktéž by mu narůstal dluh, který by se ještě rozšiřoval o penále stejně jako u pana Tomáše.
Příklad 3: Platba záloh při (ne)pozastavení podnikání
Pan Adam se rozhodl ukončit podnikání a přestal hradit vyměřené zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Problém ovšem byl, že živnost neukončil náležitě a navíc o svém činu neinformoval úřady. Musí hradit zálohy a co mu hrozí?
Živnost je třeba oficiálně ukončit prostřednictvím centrálního registračního místa (živnostenský úřad, Czech POINT). Dále je konec podnikání nutné nahlásit OSSZ, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu. Pokud živnost neukončíte, nepřerušíte anebo nepozastavíte oficiálně, v podstatě se vás týkají stejné povinnosti, jako byste stále podnikali. Pan Adam tedy musí zálohy hradit i nadále, jinak i jemu u institucí vznikne dluh.
Pokud by pak živnost přerušil oficiálně, ale pojišťovně, sociálce a berňáku nic neohlásil, hrozily by mu sankce za porušení oznamovací povinnosti.
Příklad 4: První rok podnikání na činnosti vedlejší a pojistné odvody
Pan Jan se s kamarádem Martinem rozhodl začít podnikat. Oba dva si vyřídili živnostenské oprávnění s tím rozdílem ale, že pan Jan je invalidní důchodce a tudíž je jeho samostatná výdělečná činnost považována pro účely pojistných odvodů jako činnost vedlejší. Bylo mu tak sděleno, že zálohy na sociální ani zdravotní hradit nemusí. Jeho kamarád Petr, který podniká prostřednictvím činnosti hlavní, však tvrdí, že pojistné se musí platit vždy. Jak to tedy je?
U činnosti vedlejší se první rok podnikání nemusí hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pan Jan pojištění jednorázově doplatí po podání přehledu o příjmech a výdajích s tím, že pokud bude jeho příjem do rozhodné částky, pro rok 2021 do 85 058 Kč, nebude muset na sociálním pojištění doplácet nic. Částka pro doplatek zdravotního pojištění za měsíce, kdy podnikal, se pak vypočte ze skutečně dosaženého zisku, tj. nepoužije se vyměřovací jako u činnosti hlavní. Výše povinných minimálních záloh pro činnost hlavní se u činnosti vedlejší neuplatňuje.
Příklad 5: Přechod z činnosti vedlejší na činnost hlavní
Pan Petr byl zaměstnanec a přivydělával si podnikáním. Zálohy na pojištění si neplatil. Protože se mu ale v podnikání již během prvního roku začalo velmi dařit, ukončil pracovní poměr, aby se mu mohl věnovat naplno. Jak to má s pojistnými odvody?
Samostatná výdělečná činnost byla v případě pana Petra nejprve činnost vedlejší, neboť hlavní příjem byl zaměstnání, zálohy tedy první rok oprávněně řešit nemusel. Po ukončení zaměstnání již pouze podnikal a toto podnikání se tedy přeměnilo v činnost hlavní, neboť nebyly splněny žádné jiné podmínky, proč by se mělo jednat o činnost vedlejší. Pan Petr tedy bude muset začít hradit povinné minimální zálohy a skutečnost nahlásit zdravotní pojišťovně a okresní správě sociální zabezpečení.