Přepočet penze pracujícího důchodce v příkladech

Pobírat současně starobní důchod a mzdu ze zaměstnání nebo zisk ze samostatné výdělečné činnosti je možné. V řádném důchodovém věku nejsou žádné příjmové limity, a je tedy možné mít i nadstandardní příjmy. V případě, že je výdělečnou činností, ze které je odváděno sociální pojištění, získáno 360 kalendářních dní, je možné si požádat o zvýšení starobního důchodu. Státní důchod se zvýší o 0,4 % výpočtového základu, ke zvýšení však nedojde automaticky a je potřeba si písemně zažádat na OSSZ.

1. Práce na DPČ a DPP do limitu a důchod
2. Důchodce a vedlejší činnost se ziskem do limitu
3. Důchod a práce na zkrácený úvazek
4. Jaký je výpočet výpočtového základu?

Příklad 1: Práce na dohody bez zvýšení důchodu

Paní Ludmila pobírá starobní důchod a současně pracuje pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, a to již déle než rok. U prvního zaměstnavatele činí hrubá měsíční odměna pravidelně 8000 Kč a u druhého 9000 Kč. Ani z jedné odměny není tedy odváděno sociální pojištění, protože měsíční odměna nikdy nepřekročila 10 000 Kč, přičemž právě do této částky se z dohody o provedení práce nikdy sociální pojištění neplatí. Paní Ludmila tedy nemá nárok na zvýšení starobního důchodu.

Příklad 2: Vedlejší činnost se ziskem do limitu

Pan Michal je v řádném starobním důchodu od konce roku 2021 a po celý rok 2022 vykonával vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, přičemž roční hrubý zisk byl 75 000 Kč. Hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti byl tedy do limitu pro neplacení sociálního pojištění, a proto pan Michal nemá nárok na přepočet starobního důchodu. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, jestliže je hrubý zisk do limitu, který se každoročně mění. Za celý kalendářní rok 2022 byla limitem pro neplacení sociálního pojištění částka 93 387 Kč (příjem ponížený o související výdaje).

Tip: Jaký je rozdíl mezi předčasným důchodem a předdůchodem

Příklad 3: Práce na zkrácený úvazek

Paní Denisa pracuje již 13 měsíců v řádném starobním důchodu na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 16 000 Kč. Paní Denisa má tedy nárok na přepočet starobního důchodu, neboť jí bylo po celou dobu ze zkráceného úvazku odváděno sociální pojištění, a splňuje tedy zákonné podmínky pro přepočet státního důchodu.

Jak se státní důchod zvýší?

Při přepočtu starobního důchodu samozřejmě platí, že čím vyšší měsíční částka starobního důchodu, tím vyšší zvýšení. Přepočítat a zvýšit starobní důchod z důvodu výdělečné činnosti je samozřejmě během let možné vícekrát. Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno zredukovaná průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky (při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se hodnotí roky 1986 až 2022) a tato částka je mezistupněm při výpočtu starobního důchodu. Můžeme tedy říci, že výpočtový základ příjemce starobního důchodu je vyšší než vypočtený státní starobní důchod a nižší než vstupní osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda za odpracované roky). V praxi se tedy měsíční starobní důchod z důvodu přepočtu za získání 360 kalendářních dní výdělečné činnosti, ze které bylo odváděno sociální pojištění, zvyšuje nejčastěji v rozmezí 60 Kč až 140 Kč.

Příklad – výpočet výpočtového základu

Pan Tomáš má osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu za odpracované roky) ve výši 40 000 Kč. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se do částky 17 743 Kč započítává osobní vyměřovací základ ze 100 %, ve druhé redukční hranici (od 17 743 Kč do 161 296 Kč) z 26 %. Výpočtový základ je následně součtem částek z první a druhé redukční hranice. Z první redukční hranice je to 17 743 Kč a z druhé redukční hranice 5787 Kč ((40 000 Kč − 17 743 Kč) × 26 %). Pan Tomáš má tedy výpočtový základ ve výši 23 530 Kč (17 743 Kč + 5787 Kč).