Jak a kolik se sráží při exekuci z důchodu?

Úspory z důchodu musejí zůstat

Soudy už musely řešit různé nespravedlivosti vzniklé při exekuci vůči důchodcům. Třeba bylo penzistovi nejprve sráženo z důchodu, zůstalo mu tak z něj jen nezabavitelné minimum. Jenže to mu pak sebrali v rámci následného obstavení účtu. (Tak se lidově říká jiné exekuční formě spočívající v přikázání pohledávky z účtu povinného dlužníka.) Tudíž byl důchod, tentýž příjem, podroben nepřípustné dvojí exekuci, když penzistovi sebrali i zbytek z příjmu již jednou podrobeného exekuci (srážkami z důchodu).

Pokud exekuce probíhá formou srážek z příjmu, tak se s důchodem zachází podobně jako s čistou mzdou. Jak to má správně vypadat? Jak je chráněn dlužník - důchodce? A co získají jeho věřitelé?

Kolik zůstává každému důchodci bez ohledu na výši jeho důchodu a výši dluhů

Od důchodu se vždy nejprve odečte nezabavitelná částka. Ta činí v současnosti 7872,75 Kč. Tahle částka, ledaže by měl důchod nižší, musí zůstat důchodci i kdyby dlužil sebevíce a bylo vůči němu nařízeno sebevíce exekucí. I kdyby dlužil milionové částky. Pokud je důchodce ženatý nebo důchodkyně vdaná, připočítává se k oněm 7872,75 Kč na samotného důchodce dalších 2624,25 Kč na vyživovanou osobu, obvykle na manželku či manžela. Tahle částka se nesráží, a zůstává tak důchodci, i když má manžel nebo manželka vlastní příjem, ať třeba mzdu, pokud stále pracuje, nebo důchod. Pokud by měl důchodce v péči třeba nezaopatřené dítě, které osiřelo, a staral se o něj místo zesnulých rodičů, počítala by se částka 2624,25 Kč i na toto dítě. Tato částka se totiž počítá na každého, koho důchodce vyživuje nebo je povinen vyživovat.

Čtěte také: Kdy se (ne)vyplatí pracovat v exekuci?

Nezabavitelná částka na samotného důchodce a na manželku či vyživované osoby

Tyto částky, tedy 7872,75 Kč na samotného důchodce a dalších 2624,25 Kč na každou vyživovanou osobu se sečtou a dohromady pak představují základní nezabavitelnou částku. Tyto peníze vždy musejí zůstat dlužníkovi. Pokud by tedy samostatně žijící důchodce měl důchod jen do částky 7873 Kč nebo nižší (a ženatý důchodce nebo vdaná důchodkyně důchod do 10 497 Kč nebo nižší), srážky nelze provést. Důchod exekuci podléhat nebude.

A pak už záleží, kolik z důchodu, když se odečtou všechny nezabavitelné částky, zbude.

Pokud má snad někdo tak velký důchod, že by zbylo více než 20 994 Kč, pak všechno nad tuto částku připadne v rámci exekuce na splácení dluhů věřitelům. (Co překračuje součet 20 994 Kč a nezabavitelných částek, se sráží už bez milosti.) Pak je ale otázka, proč by někdo s takhle vysokým důchodem byl v exekuci, proč by nedokázal dluhy splácet dobrovolně? Ale může tomu tak být.

Postup provádění exekučních srážek si vysvětlíme na příkladech.

Důchodce s vysokým důchodem: příklad

Ženatý penzista pobírá důchod ve výši 35 000 Kč. (I tak vysoké důchody jsou výjimečně vypláceny). Z toho 10 497 Kč, jak už víme, mu nelze zabavit. Jde o součet částky 7872,75 Kč na něj a 2624,25 Kč na manželku. Zbude 24 994 Kč. Tato částka je o 3509 Kč vyšší, než 20 994 Kč. Těchto 3509 Kč připadne věřitelům na splácení dluhů. Složitější to bude s částkou 20 994 Kč. Ta se rozdělí na 3 třetiny, přičemž 1 zůstane samotnému důchodci, a to vždycky. Další třetina připadne na splácení přednostních pohledávek, ale pokud žádné takové dluhy důchodce nemá, peníze mu zůstanou. A poslední třetina připadne vždy na splátku dluhů.

Ještě je třeba rozlišit obyčejné dluhy a prioritní, na ty druhé se sráží více

Přednostními pohledávkami jsou třeba dluhy na daních, náhrada škody na zdraví. Pokud by tohle musel důchodce splácet, tak na to připadnou 2/3 z částky 20 994 čili 13 996 Kč a pak ještě ona částka 3509 Kč (t.j. to, co je nad limit 20 994 Kč). Věřitelé tak dostanou 17 505 Kč, které budou z důchodu strženy. A důchodci zůstane 1/3 z částky 20 994 Kč čili 6998 Kč a nezabavitelné částky na něj a na manželku 7872,75 Kč a 2624,25 Kč, takže celkem 17 495 Kč.

Pokud důchodce nesplácí předností, ale obyčejný, dluh, třeba půjčku, proporce se znění: Zůstane mu zase 7872,75 Kč na něj, 2624,25 Kč na manželku, ale k tomu více - místo 1/3, tak celé 2/3 z částky 20 994 Kč (t.j. 13 996 Kč), takže celkem 24 493 Kč. Strženo mu bude 3509 Kč a 1/3 z 20 994 Kč čili 6998 Kč, takže celkem 10 507 Kč.

Čtěte také: Jak na osobní bankrot, insolvenci a oddlužení

Srážky z průměrného důchodu

Takhle vysoký důchod je však výjimečný. Průměrný starobní důchod v současnosti činí něco kolem 15 000 Kč.

Když je sráženo průměrnému ženatému penzistovi, tak mu zase zbude vždy z důchodu 10 497 jako nezabavitelná částka (7872,75 Kč + 2624,25 Kč). Zbytek 4503 Kč se rozdělí na tři třetiny po 1501 Kč. Z nich dostane důchodce 2 (3002 Kč), pokud nesplácí žádnou přednostní pohledávku. (A pak věřitelé dostanou jen jednu třetinu: 1501 Kč). Pokud splácí důchodce přednostní pohledávku, dostane jen jednu třetinu (1501 Kč) a věřitelé naopak dvě třetiny (3002 Kč).

Jestliže je tedy exekuce nařízena pro obyčejnou nepřednostní pohledávku, zůstane z důchodu penzistovi 10 497 Kč + 2 x 1501 Kč = 13 499 Kč. A na úhradu dluhů padne 1501 Kč. Pokud splácí důchodce přednostní pohledávku, zůstane mu jako vždy 10 497 Kč + 1501 Kč, takže celkem 11 998 Kč. A pro věřitele mu naopak z důchodu srazí ČSSZ 2 x 1501 Kč čili 3002 Kč.

Stručné shrnutí pravidel

Důchodci zůstávají při exekuci srážkami z důchodu nezabavitelné částky + 1 nebo 2 třetiny z částky, která ještě zbývá z důchodu po odečtení nezabavitelných částek a jenž činí maximálně 20 994 Kč. Věřitelům pak připadá 1 nebo 2 třetiny z částky do 20 994 Kč a všechno nad částku 20 994 Kč.