Sociální pojištění je pojistné na sociální zabezpečení, které má poplatníky ochránit před výpadkem příjmu v nepříznivé životní situace. Jeho naprostou většinu pak tvoří odvod na důchodové pojištění, bez kterého by poplatníci neměli nárok na státní důchod. Část je také odváděna na státní politiku zaměstnanosti a u zaměstnanců na nemocenské pojištění. U OSVČ není odvod na nemocenské součástí sociálního, a proto, pokud chtějí, se k němu musí sami dobrovolně přihlásit.
Kdy pak v praxi mohou nastat situace, že máte dva příjmy, ale z toho vedlejšího sociální pojištění odvádět nebudete?
- Vedlejší výdělečná činnost do limitu
- Práce na dohody do limitu
- Příjmy z pronájmu
- Příležitostný příjem
1. Vedlejší výdělečná činnost do limitu
Výdělečná činnost se stává pro účely sociálního a zdravotního pojištění činností vedlejší, jestliže ji např. vykonáváte už při jednom zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu anebo jste např. státní pojištěnec. Mezi státní pojištěnce pak můžeme zařadit třeba starobní nebo invalidní důchodce, popř. rodiče na mateřské dovolené anebo osoby pobírající rodičovský příspěvek.
Důležité je však vědět, že pokud je vaše výdělečná činnost vedlejší, nemusíte na sociálním pojištění odvést nic. Roční výdělek však musí být do limitu 85 058 Kč, což platí pro příjmy v roce 2021. Loni byla částka nižší a to 83 603 Kč.
Čtěte také: Z jakého vedlejšího příjmu se neodvádí zdravotní pojištění?
2. Práce na dohody do limitu
K zaměstnání anebo podnikání si řada lidí přivydělává prostřednictvím jedné z pracovních dohod (o dohodu o provedení práce anebo dohodu o pracovní činnosti). Jejich výhodou je, že z měsíčního výdělku do limitu tento vedlejší příjem nepodléhá pojistným odvodům, což je u vedlejšího výdělku výhodné, neboť pojištění máte vyřešené v zaměstnání nebo podnikání a z brigády vám tak zůstane více peněz.
Hranice příjmů u pracovních dohod
- Dohoda o pracovní činnost (DPČ) - do 3 499 Kč hrubého měsíčně - spočítejte si čistý výdělek.
- Dohoda o provedení práce (DPP) - do 10 000 Kč hrubého měsíčně - spočítejte si čistý výdělek.
Pokud v hrubém vyděláte více, a to třeba i o jednu korunu, z příjmu se začne odvádět pojištění.
3. Příjmy z pronájmu
Jestliže máte zaměstnání a k tomu někomu pronajímáte byt, z peněz, které jste vydělali pronájmem, odvádíte pouze daň. Sociální pojištění se neodvádí, neboť se jedná o pasivní příjem. Stejně by tomu bylo i v případě, kdy podnikáte a k tomu pronajímáte nemovitost, to ale za předpokladu, že pronájem není předmětem vašeho podnikání.
Z příjmů z pronájmu se navíc sociální pojištění neplatí nikdy a to ani v případě, pokud by se jednalo o váš jediný příjem, který ale není podnikáním. Zde by však bylo dobré začít uvažovat o dobrovolném důchodovém pojištění, abyste měli nárok na starobní důchod. Vyřešit byste si pak museli i zdravotní pojištění, které musí být uhrazeno vždy. Osoby mající pouze příjmy z pronájmu jsou u své zdravotní pojišťovny vedeny v kategorii OBZP a pojistné si tak musí hradit samy.
4. Příležitostný příjem
Příležitostný příjem může vzniknout občasným pronájmem movité věci anebo např. prodejem ovoce nebo zeleniny z vlastní zahrádky. Příležitostný je to však do chvíle, kdy nemá povahu samostatné výdělečné činnosti, čili podnikání. Další podmínkou navíc je, že se musí jednat o nepravidelný anebo jednorázový výdělek. Do příjmu 30 000 Kč je navíc osvobozen od daně z příjmů. Bez ohledu na výši výdělku se z něho sociální pojištění neodvádí.
Mezi další příjmy, ze kterých se sociální pojištění neodvádí, patří např. autorské honoráře anebo příjmy z kapitálového majetku. Kdy ještě sociální pojištění platit nemusíte?