Jak získat peníze, které dluží zaměstnavatel, od státu

Zaměstnanci mají právo na to, aby splatné mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, uspokojil stát prostřednictvím úřadů práce. Podmínky, za nichž k tomu dojde, upravuje zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jak spustit mechanismus výplat dlužných mezd?

Zaměstnavatel musí být v insolvenci

Nestačí jen, že zaměstnavatel dluží zaměstnancům výplaty. Musí být splněna ještě další základní podmínka, a to že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu (nebo na něho bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení). Insolvenční návrh může podat třeba jiná firma, dodavatel, jakýkoliv věřitel, kterému zaměstnavatel dluží, ale také sami zaměstnanci. Jak se ale zaměstnanci dozvědí, že byly splněny obě podmínky, když insolvenční návrh nepodali přímo oni?

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, vyvěšuje Úřad práce České republiky na své úřední desce. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele, o podání insolvenčního návrhu. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách. Ministerstvo takto informuje i o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci o peněžitou pomoc žádat.

Čtěte také: Zaměstnavatel v insolvenci: Co jako zaměstnanec musím vědět?

Všechny pobočky úřadu práce přijímají žádosti o peněžitou pomoc

Zaměstnanec pak může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku (nebo její kontaktní pracoviště), která není místně příslušná, a nebude tak o nároku na pomoc rozhodovat, předá zaměstnancovu žádost místně příslušné krajské pobočce. A jaká pobočka úřadu práce je místně příslušná?

O nároku na peněžitou pomoc rozhoduje Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má

• sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
• místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo
• bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Čtěte také: Kdy může zaměstnanec odejít z práci při insolvenci zaměstnavatele?

Co uvést do žádosti o peníze

Žádost se podává písemně. Zaměstnanec uvede zejména své jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu svého bydliště. Dále uvede zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště. Ohledně peněz je třeba specifikovat výši uplatňovaných mzdových nároků (t.j. kolik peněz zaměstnanec požaduje), údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu - proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn). Dále zaměstnanec uvede účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti. Údaje uvedené zaměstnancem si pobočka úřadu práce ověří u zaměstnavatele nebo insolvenčního správce zaměstnavatele.

Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci

Vyplácejí se dlužné mzdy, platy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich náhrady a odstupné. To všechno jsou mzdové nároky. Nikoliv však už třeba cestovní náhrady.

Uspokojení uvedených mzdových nároků může požadovat ten, kdo je v pracovním poměru. Pomoc mohou dostat i ti, kdož pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (ta však musí zakládat účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to je tehdy, jestliže za kalendářní měsíc dosáhla výše výdělku nejméně 10 001 Kč hrubého).

Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud jim je zaměstnavatel dluží za určité - tzv. rozhodné období. O jaké období jde, za které se pomoc vyplácí, si vysvětlíme příště, v dalším pokračování. To si ukážeme i to asi nejzajímavější, jak je pomoc vysoká a kolik peněz maximálně může získat jednotlivý zaměstnanec.

Peníze ovšem nemůže od úřadu práce získat zaměstnanec, který byl v onom rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu zaměstnavatele a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Takový vedoucí zaměstnanec (manažer) totiž mohl insolvenci sám zavinit, a tak nemá nárok na peněžitou pomoc.

Čtěte také: V čem může nastat problém při uplatnění mzdových nároků přes ÚP při nesoučinosti zaměstnavatele?