Penzisté a zdravotní pojištění v příkladech

I penzisté mají samozřejmě právo na změnu zdravotní pojišťovny jednou za 12 kalendářních měsíců, a to buď k 1. lednu nebo 1. červenci. Výpočet zdravotního pojištění je přitom u všech zdravotních pojišťoven pro ně stejný. Podívejte se na příklady, kdy penzisté mají příjmy z:

1. Státního důchodu
2. Práce na dohody do limitu
3. Z nájmu
4. Z kapitálu
5. Z dědictví či daru
6. Ze zkráceného úvazku
7. Ze zaměstnání
8. Dvou zaměstnání
9. Z podnikání
10. Z podnikání i zaměstnání

1. Pobírání pouze státního důchodu

Penzisté mající pouze pravidelný příjem formou státního důchodu nemají s placením zdravotního pojištění žádné starosti. Ze státního důchodu se zdravotní pojištění neplatí.

2. Práce na dohody do limitu

Řada důchodců si přivydělává na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pokud je hrubá měsíční odměna do limitu, potom se zdravotní pojištění neplatí. Z dohody o provedení práce se neplatí, jestliže je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, když je hrubá měsíční odměna 3 499 Kč a méně.

Tip: Jaká je výše odvodů u práce na dohodu o provedení práce?

3. Příjem z nájmu

Penzisté s příjmem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu rovněž zdravotní pojištění sami neplatí. Z nájmu se v těchto případech zdravotní pojištění neplatí.

4. Kapitálové příjmy

Ani z kapitálových příjmů se neplatí zdravotní pojištění, a protože jsou důchodci pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci, tak mají vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a mají vše v registru pojištěnců v pořádku.

5. Dědictví a dary

Z obdrženého dědictví ani darů se neplatí zdravotní pojištění bez ohledu na výši takových příjmů.

6. Práce na zkrácený úvazek

Penzisté jsou pro účely placení zdravotního pojištění současně státními pojištěnci, a proto se u nich neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu na úrovni minimální mzdy, jako je tomu u ostatních zaměstnanců. V praxi to znamená, že při práci na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou nižší než 15 200 Kč, což je minimální mzda při práci na plný úvazek, je jím sraženo zaměstnavatelem na zdravotním pojištění 4,5 % ze skutečné hrubé mzdy.

7. Pracovní smlouva

V řádném důchodovém věku je možné pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou s libovolně vysokou hrubou mzdou. Pobírání starobního důchodu v těchto případech nepřináší žádnou úsporu při platbě zdravotního pojištění. Zaměstnanému starobnímu důchodci je sráženo na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel.

Tip: Vypočítejte si vaši čistou mzdu!

8. Dvě zaměstnání

V případě práce pro dva zaměstnavatele současně na pracovní smlouvu je odváděno zdravotní pojištění z obou zaměstnání. Výpočet zdravotního pojištění je u obou zaměstnavatelů stejný. Na výpočet zdravotního pojištění nemá vliv, zdali je u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani či nikoliv. Při výpočtu zdravotního pojištění se totiž neuplatňují žádné daňové slevy, tak jako je tomu při výpočtu daně z příjmu fyzických osob.

9. Samostatná výdělečná činnost

Při výkonu samostatné výdělečné činnosti v penzi se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vždy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu (tj. z poloviny daňového základu). Nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Penzisté OSVČ tedy zaplatí za rok na zdravotním pojištění 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu.

10. Souběh podnikání a zaměstnání

Někteří penzisté mají současně příjem ze samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání. V těchto případech odvádí zdravotní pojištění jako OSVČ i zaměstnanec. Ze závislé činnosti se zdravotní pojištění neplatí pouze u dohod s hrubou měsíční odměnou do limitu.