Jak vysoká je peněžitá pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů?

Zaměstnanci mají právo na to, aby splatné mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, uspokojil stát prostřednictvím úřadů práce. Podmínky, za nichž k tomu dojde, upravuje zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a přiblížili jsme si je. Zbývá informovat, jak je pomoc vysoká. Kolik peněz může získat jednotlivý zaměstnanec.

Čtěte také: Jak získat peníze, které dluží zaměstnavatel, od státu

Za jak dlouhé období se vyplácejí dlužné mzdy

Zaměstnanec může na úřadu práce požadovat vyplacení mzdových nároků (dlužné mzdy, platu, odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jejich náhrad a odstupného) za 3 měsíce. A to z tzv. rozhodného období. Rozhodným obdobím je přitom kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh proti zaměstnavateli.

Dále tvoří rozhodné období 3 měsíce předtím a 3 měsíce potom. Byl-li proto podán insolvenční návrh např. v červnu 2021, je rozhodným obdobím právě červen 2021 a 3 předchozí měsíce - březen, duben a květen 2021 - a 3 následující měsíce - červenec, srpen a září 2021.

Zaměstnanec tak může v červnu žádat o výplatu dlužných peněz za březen až květen 2021. V červenci už může vybírat 3 měsíce z období 4 měsíců březen až červen 2021, protože v červenci už bude splatná i mzda za červen.

Do kdy stát pomáhá

O peníze může zaměstnanec žádat nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky u státu namísto zaměstnavatele zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky. A tak třeba v říjnu 2021 už si zaměstnanec může vybrat 3 měsíce, za něž chce peníze, z celého období 7 měsíců od března do září 2021.

Ovšem nevyplatí se moc dlouho čekat, ne vždy lze o peníze žádat celých 5 měsíců a 15 dnů. Jestliže v této lhůtě zanikne moratorium nebo soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Pokud zaměstnanec včas nepodá žádost o peněžitou pomoci u úřadu práce, už ji nezíská, i když nárok na peníze mu nezanikne. Jenže už je musí vymáhat zase přímo po zaměstnavateli. Už nemá nárok na peněžitou pomoc, která náleží zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců.

Čtěte také: Zaměstnavatel v insolvenci: Co jako zaměstnanec musím vědět?

O kolik peněz jde maximálně

Pokud byl podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium v době od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, může jeden zaměstnanec za jeden měsíc dostat až 51 188 Kč (hrubého). Pokud byl podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium v době od 1. 5. 2021 (až do 30. 4. 2022), může dostat až 53 417 Kč (hrubého). A protože se vyplácejí dlužné mzdové nároky za 3 měsíce, může jeden zaměstnanec dostat trojnásobek čili maximálně 153 564 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2021 včetně) nebo nově maximálně 160 251 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2021). Háček je ale v tom, jak jsme naznačili v úvodu, že jsou to částky jen teoretické.

Zaměstnanec si musí vybrat jen 3 měsíce, za něž je dluh nejvyšší

Většinou zaměstnavatel vyplatí aspoň část mzdy a nenechá zaměstnance zcela bez peněz. Jestliže má zaměstnavatel potíže a třeba půl roku vyplácí zaměstnancům jen polovinu mzdy, tak zaměstnanec nemůže od státu žádat polovinu mzdy za 6 měsíců (3 celé mzdy jako 6 polovin mzdy). Může žádat jen o mzdové nároky za 3 měsíce, takže o tři poloviny mzdy.

Pokud je rozhodné období např. březen až září a zaměstnanec dostal za první 2 měsíce březen a duben ještě 60 % mzdy, ale od května už jenom 40 % mzdy, tak uplatní svůj nárok vůči státu právě za 3 měsíce z období květen až září. Bude požadovat 3 x 60 % mzdy.

To, co požaduje, co mu dluží zaměstnavatel, zaměstnanec vyčíslí v žádosti, kterou podá úřadu práce. Ale ten vykázané částky kontroluje a porovnává to, co nárokuje zaměstnanec, s tím, co eviduje zaměstnavatel nebo insolvenční správce.

Čtěte také: 5 případů, kdy nedostanete podporu v nezaměstnanosti

Při neprokázání výše dluhů jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, úřad práce do 10 dnů poté, co dostane podklady od zaměstnavatele, vyplatí zaměstnanci požadované peníze. Nesouhlasí-li však částka, kterou žádá zaměstnanec, s výkazem předloženým zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, vyplatí za daný měsíc peníze jen v prokázané výši. Pokud by se stalo, že výši dlužného mzdového nároku nelze vůbec prokázat, práce uspokojí mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě.