Průměrná mzda v roce 2021: jak na mzdy dopadl koronavirus? Jaká je průměrná mzda u našich sousedů?

Nejvyšší úrovně v rámci ČR dosahuje průměrná hrubá mzda v Praze, kde lidé průměrně brali 44 432 Kč hrubého. V žádném dalším kraji průměrná mzda nepřekročila hranici 40 tisíc Kč.

Nejnižší úrovně dosahuje průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji, kde průměrné výdělky činily 30 148 Kč hrubého.

S porovnáním se 4. čtvrtletím 2020 vzrostla průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 0,6 %.

Růst mezd zpomalil, což bylo způsobeno pandemii koronaviru (a pobytu řady zaměstnanců na ošetřovném), dále také zrušením superhrubé mzdy, což samo o sobě zaměstnancům zvýšilo čistou mzdu a zaměstnavatelé, tak nebyli příliš tlačení k růstu mezd.

Tip: Kolik činila průměrná mzda v roce 2019?

David Marek další vývoj průměrné mzdy komentuje takto:„S odezníváním pandemie a opětovným zrychlením růstu ekonomiky se otevře prostor také k rychlejšímu růstu mezd. Ostatně situaci na trhu práce pandemie zásadně nezměnila. Úřady práce stále evidují více volných míst než uchazečů o zaměstnání. Za celý letošní rok počítáme s růstem průměrné mzdy o 3-4 procenta."

Vývoj mezd byl nerovnoměrný, ve většině odvětví průměrná mzda rostla, nicméně v pohostinství či kultuře byl zaznamenán pokles mezd, což David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, hodnotil takto:

„Realitní horečka a růst domů a bytů pomohly k růstu průměrné mzdy realitních makléřů. Průměrná mzda v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí meziročně stoupla o 12,2 procenta. Lékařům a zdravotnímu personálu pomohly odměny za vytížení během pandemie, průměrná mzda v odvětví zdravotní a sociální péče stoupla o 11,3 procenta. Naopak v odvětvích, která kvůli pandemii zůstala prakticky zavřená nebo silně omezená, mzdy klesaly. Průměrná mzda v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se meziročně snížila o 5,1 procenta. Průměrná mzda v personálu restaurací a hotelů klesla o 2,6 procenta."

Tip: Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce

Medián mezd v Česku - nejčastěji lidé brali téměř 30 tisíc korun

Medián mezd (střední hodnota mezd) meziročně o 2,5 % na 29 867 Kč. Česká republika dlouhodobě patří mezi nejvíce rovnostářské země z hlediska rozložení výši mezd. Celkem 80 % zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 430 Kč a 56 423 Kč. 

Bohužel, nadále je značný rozdíl v odměňováním u mužů a žen, medián mezd u mužů činil 32 235 Kč a u žen 27 237 Kč. Ženy berou na stejných či podobných pozicích méně jako muži, přibližně o 20 %. Nicméně průměrná mzda u žen rostla rychleji, protože ženy častěji pracovaly v oborech, které byly významně postiženy pandemií koronaviru (zdravotnictví a školství), což se odrazilo ve vyšším růstu jejich mezd.

Pokud se podíváme na to, ve kterých oborech jsou mzdy nejvyšší, tak průměrná mzda v informačních a komunikačních činnostech přesáhla 66 tisíc Kč, dalším výnosným oborem bylo peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosahuje téměř na 62 tisíc Kč.

Na chvostu průměrných mezd jsou zaměstnanci pracující v sektorech ubytování, stravování a pohostinství, kde je průměrný výdělek ménší než 20 tisíc Kč.

Průměrná mzda v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku

Průměrná mzda na Slovensku vzrostla meziročně o 3,5 %, tedy 38 eur (970 Kč) a v 1. čtvrtletí 2021 měla hodnotu 1 124 eur (28 610 Kč). Česká průměrná mzda je tedy o 23 % vyšší.

Průměrná mzda v Polsku meziročně výrazně vzrostla, a to 6,6 %, tedy o 350 zlotých (2 001 Kč). V 1. čtvrtletí 2021 měla hodnotu 5 682 zlotých (32 490 Kč), česká průměrná mzda je o cca 8 % vyšší.

Průměrná mzda v Německu v roce 2020 činila 4 342 EUR, tedy 110 500 Kč, česká průměrná mzda netvoří ani třetinu průměrné mzdy německé (necelých 32 %)

Průměrná mzda v Rakousku v roce 2020 činila 4 055 EUR, tedy 103 200 Kč, česká průměrná mzda má výši přibližně 34 % té rakouské.

Jaké je zdanění práce v Česku ve srovnání se světem?

Zdanění mzdy v Česku meziročně pokleslo kvůli zrušení superhrubé mzdy a růstu slevy na poplatníka, což nás v rámci členských zemí OECD řadí přibližně do poloviny pelotonu zdanění práce. V ČR zdanění práce dosahuje necelých 40 %, na Slovensku je o něco vyšší a činí 41,2 %.

Naopak nejvyšší zdanění práce je v zemích západní Evropy, v Itálii, Francii, Rakousku, Německu a Belgii dosahuje zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu více než 45 %.

Ze sousedních zemí je nejnižší zdanění práce v Polsku, kde dosahuje 34,8 %.

Zdanění práce v zemích OECD za rok 2020
(u průměrné mzdy, při uplatnění pouze základní daňové slevy)

*u Česka je uvedena aktuální hodnota roku 2021
Zdroj: OECD