Dosažení řádného důchodového věku nepřináší žádné příjmové omezení, lze např. pracovat na smlouvu na dobu neurčitou, pracovat pro více zaměstnavatelů současně nebo podnikat.
- Starobní důchod a podnikání
- Jak ovlivní práce za nízkou mzdu v důchodu váš důchod?
- Starobní důchod, sleva na dani a příjem z nájmu
- Práce v důchodu na dohody
Přiznání důchodu nepřináší daňové osvobození
Výdělečně činní starobní důchodci odvádí ze svého zdanitelného příjmu daně jako ostatní daňoví poplatníci. Z důvodu odchodu do důchodu nedochází k daňovému osvobození ani nemají penzisté nárok na nějaké speciální daňové slevy. Z aktivních příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti odvádí daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění, pouze v některých případech může být odvod na dani z příjmu a sociálním pojištění nulový, jak si ukážeme dále, ale tato legislativní ustanovení neplatí pouze pro penzisty.
Příklad 1) Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti
Paní Kateřina je již dva roky v řádném starobním důchodu a nyní se rozhodla, že začne podnikat. Výkon samostatné výdělečné činnosti v penzi je pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považován za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Paní Kateřina nebude muset při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem pro platbu sociálního a zdravotního pojištění bude skutečný vyměřovací základ, tj. polovina daňového základu. Při nižším zisku tedy zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění méně, než by zaplatila při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti před odchodem do důchodu. Když bude její hrubý zisk do limitu, tak nebude sociální pojištění vůbec platit. Pro celý kalendářní rok 2021 je limitem částka 85 058 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje.
Tip: 7 špatných důchodových rozhodnutí
Příklad 2) Nízká mzda neovlivní pobíraný důchod
Paní Veronika je v řádném starobním důchodu a nyní dostala nabídku na zkrácený úvazek za 12 000 Kč. Paní Veronika má obavy, zdali přijmutí práce za výrazně nižší mzdu, než jakou pobírala před odchodem do penze, nebude mít negativní vliv na její pobíraný starobní důchod na účet. Přestože paní Veronika bude pracovat na nízkou hrubou mzdu, tak její starobní důchod bude pořád stejně vysoký, k žádnému snížení nedojde. Z důvodu výdělku příjemce starobního důchodu se přiznaný důchod může pouze zvýšit. Za každých odpracovaných 360 kalendářních dní, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, se státní důchod na základě podané žádosti zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení důchodu bude mít i paní Veronika, protože i ze zkráceného úvazku je odváděno sociální pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění nebude v případě paní Veroniky dodržen minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy ve výši 15 200 Kč a zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 12 000 Kč, protože paní Veronika je pro účely placení zdravotního pojištění současně státním pojištěncem.
Příklad 3) Sleva na poplatníka náleží vždy
Starobní důchodce Karel má pravidelný měsíční příjem z nájmu. Žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. Pan Karel se mylně domnívá, že z ročního příjmu ve výši 200 000 Kč bude muset zaplatit daň z příjmu ve výši 30 000 Kč (200 000 Kč x 15 %). Pan Karel může totiž uplatnit výdaje 30% výdajovým paušálem, stejně jako ostatní daňoví poplatníci pro příjmy z nájmu a současně má nárok na roční slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč. Pan Karel sice bude muset podat za rok 2021 daňové přiznání, ale na dani z příjmu nezaplatí nic, neboť vypočtená daň z příjmu z daňového základu (příjem ponížený o výdaje) je nižší než roční daňová sleva na poplatníka. Nárok na slevu na poplatníka v plné výši mají starobní důchodci pro všechny zdanitelné příjmy, tedy i pro pasivní příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu.
Příklad 4) Práce na dohody a žádné zvýšení důchodu
Starobní důchodce Martin si přivydělává pro více zaměstnavatelů, pro každého na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Z žádné dohody tedy neplatí sociální a zdravotní pojištění, neboť z hrubé odměny z DPP se platí pouze v případě, že je hrubá odměna 10 001 Kč a více. Z důvodu práce na DPP však pan Martin nemá nárok na zvýšení důchodu jako paní Veronika v příkladu číslo dva, protože na rozdíl od paní Veroniky neplatí z příjmu ze závislé činnosti sociální pojištění.