Chyby při práci na dohodu o provedení práce

Na dohodu o provedení práce je možné pro jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin za rok. I dohoda o provedení práce musí být vždy sjednána písemně. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, potom z hrubé odměny neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Na základě dohody o provedení práce je možné si současně přivydělávat pro více zaměstnavatelů současně.

1. Nepodepsání prohlášení k dani
2. Nepatrné překročení příjmového limitu
3. Nezažádání o daňovou vratku
4. Spoléhání na zaměstnavatele

Příklad 1) Nepodepsání prohlášení k dani

Studentka Jitka bude v měsíci červenci pracovat na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele XY. Nepodepíše však u něj prohlášení k dani, přestože by mohla, protože bude v daném měsíci pracovat pouze pro něj. Z hrubé odměny ve výši 17 500 Kč bude tedy studentce Jitce odvedena 15% daň z příjmu fyzických osob ve výši 2 625 Kč (17 500 Kč x 15 %).

V případě, že by studentka Jitka u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podepsala, potom by se při výpočtu daně z příjmu uplatnila sleva na poplatníka ve výši 2 320 Kč a sleva na studenta ve výši 335 Kč. Měsíční daň z příjmu by byla nulová, neboť by byla nižší než částka součtu daňových slev.

Čtěte také: Jak se uplatňuje sleva na studenta?

Příklad 2) Nepatrné překročení příjmového limitu

Student Jaroslav bude po celý měsíc červenec pracovat pro zaměstnavatele AB a bude mít u něj podepsáno prohlášení k dani. Při výpočtu daně z příjmu tedy uplatní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Student Jaroslav má sjednánu hrubou měsíční odměnu 11 000 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic, ale je mu sraženo sociální pojištění a zdravotní pojištění v souhrnné výši 1 210 Kč (495 Kč na zdravotním pojištění a 715 Kč na sociálním pojištění).

TIP: Kalkulačka výdělku z DPP

Čistá odměna obdržená na účet je tedy 9 790 Kč (11 000 Kč – 1 210 Kč). V případě, že by hrubá odměna činila 10 000 Kč, potom by obdržel student Jaroslav na bankovní účet 10 000 Kč. Přestože má tedy vyšší hrubou odměnu, tak je na tom finančně hůře.

Příklad 3) Nezažádání o daňovou vratku

Penzista Pavel bude v červenci až září pracovat současně pro dva zaměstnavatele, přičemž hrubá odměna u obou zaměstnavatelů bude 10 000 Kč. Prohlášení k dani a daňovou slevu na poplatníka však uplatní pouze u jednoho ze zaměstnavatelů. U druhého nikoliv. U zaměstnavatele, u kterého nebude podepsáno prohlášení k dani mu bude za tři měsíce odvedena 15% srážková daň v souhrnné částce 4 500 Kč (1 500 Kč za každý měsíc). Penzista Pavel však během roku vyčerpá roční slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč pouze v částce 6 960 Kč (2 320 Kč x 3 měsíce).

Pokud by si pan Pavel podal za rok 2021 daňové přiznání, ve kterém by uplatnil slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč bez ohledu na počet měsíců výdělečné činnosti, potom by jeho roční daňová povinnost byla nulová a odvedená srážková daň během roku ve výši 4 500 Kč by se stala daňovým přeplatkem. Pro obdržení daňové vratky v takovém případě je však nutné podat daňové přiznání, automaticky se odvedena srážková daň z dohod nevrací.

Čtěte také: Co je dobré vědět o přeplatku a nedoplatku na dani?

Příklad 4) Spoléhání na zaměstnavatele

Zaměstnanec Karel si v letních měsících z nutného důvodu zvýšení rodinných příjmů bude přivydělávat pro jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 20 000 Kč. Z hrubé odměny bude tedy panu Karlovi odvedena zálohová daň z příjmu.

Pan Karel si bude muset za rok 2021 sám podat daňové přiznání a nebude moci požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Důvodem je skutečnost, že alespoň v jednom měsíci roku 2021 bude mít příjem od dvou zaměstnavatelů současně, ze kterých bude odvedena zálohová daň z příjmu.

Čtěte také: Rozdíly mezi DPP a DPČ