Na co myslet při výdělku u práce na dohodu?

Studenti si o prázdninách nejčastěji přivydělávají prostřednictvím dohody o provedení práce anebo dohody o pracovní činnost. Obě mají úplně rozdílná pravidla. Jak je to navíc s prohlášením poplatníka anebo výdělkem nad limit?

• Dohoda o provedení práce
• Dohoda o pracovní činnosti
• Proč podepsat prohlášení poplatníka?
• Jak je to s růžovým prohlášením poplatníka u DPP a DPČ?
• Kdy máte nárok na daňovou vratku?

Dohoda o provedení práce

Nejčastěji vám zaměstnavatel nabídne přivýdělek na dohodu o provedení práce (DPP). Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění, pokud podepíšete růžové prohlášení k dani.

Sjednání dohody o provedení práce musí být vždy písemné a za rok můžete odpracovat maximálně 300 hodin. Z výdělku do 10 000 Kč hrubého není odváděno sociální ani zdravotní pojištění, a tudíž studentům zůstává více peněz. Dohodu lze rozvázat pouze také písemně a to s udáním důvodu anebo bez. Výpovědní lhůta by dle zákoníku práce měla činit 15 dnů.

Dohoda o pracovní činnosti

Kromě DPP se často objevuje u brigád a jiných přivýdělků také dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Ta musí být taktéž sjednána a případně rozvázána pouze písemně. Brigádník pak nesmí odpracovat více než polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což je posuzováno za období, kdy je DPČ uzavřena anebo nejdéle za období 52 týdnů.

Do výdělku 3 499 Kč (loni ještě 2 999 Kč) se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. U výdělku 3 500 Kč hrubého a více však už ano.

Čtěte také: Jak zaměstnávat v létě na brigádě mladistvé?

TIP: Srovnejte si výdělek z DPČ a DPP na našich kalkulačce.

Proč podepsat prohlášení poplatníka?

Růžový formulář prohlášení poplatníka je výhodné podepsat zejména proto, že díky němu můžete čerpat daňové slevy nebo daňová zvýhodnění. V případě studentů se pak jedná zejména o slevu na poplatníka v roční výši 27 840 Kč ročně, resp. 2 320 Kč měsíčně, a slevu na studenta, která činí za rok 4 020 Kč a za měsíc pak 335 Kč. Tyto slevy pak zvyšují vaši čistou výplatu. Samotná daň pak bude v mnoha případech nulová.

Čtěte také: Kdy a jak využijete slevu na poplatníka?

Jak je to s růžovým prohlášením poplatníka u DPP a DPČ?

DPP

„Pokud jste takzvané „růžové prohlášení“ podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem, druhé už podepsat nelze (stejně jako u DPČ) a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce KODAP.

V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši 10 000 korun hrubého za měsíc, bude z příjmu sražena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se u příjmů vyšších daň zálohová, rovněž ve výši 15 procent. Zde už však začíná platit povinnost podat za daný rok daňové přiznání, neboť došlo u obou příjmů souběžně k odvodu zálohové daně.

DPČ

V případě zdanění platí, že pokud nebylo podepsáno prohlášení, a vydělali jste za jeden kalendářní měsíc do 3 499 Kč hrubého, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Ať už pak u vás bude zvolena jakákoliv z výše uvedených „forem“ brigády, srážková daň nemusí být konečnou daňovou povinností.

Kdy máte nárok na daňovou vratku?

„Podání daňového přiznání lze každopádně doporučit tehdy, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši. V takové situaci vznikne daňový přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek (nemá-li jiný nedoplatek na dani atd.) správcem daně vrácen,“ dodává Jan Kašpar z KODAP.

Čtěte také: Kdy končí status studenta včetně daňové slevy?