Dohoda o provedení práce je jako forma zaměstnání určena jen pro malý objem práce. Nad to pro zaměstnavatele i zaměstnance je výhodou její jednoduchost, mnohdy nulová pojistná zátěž a hlavně flexibilita. Malá administrativní náročnost. A také ji lze velmi jednoduše zrušit, rozvázat pracovní vztah. Vypovědět ji může nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel, a to písemně z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Ta začíná již dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
Maximálně 300 hodin za rok, ale jsou možné různé kombinace
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. 300 hodin za rok je zákonné maximum. To nesmí být překročeno.
Do rozsahu práce, na který se dohoda uzavírá, se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Mezi stejným zaměstnavatelem a stejným zaměstnancem tak může být sjednáno i několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce, třeba opakovaně, ovšem celkový rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. Objemy práce se sčítají.
Pokud je uzavřena nejprve např. dohoda na 50 hodin práce a zaměstnanec se osvědčí, a pak je sjednána další dohoda již na 150 hodin práce, mohou v konkrétním kalendářním roce tentýž zaměstnavatel a zaměstnanec sjednat ještě dohodu na dalších 100 hodin práce.
Ale dohoda o provedení práce je dobře použitelná i pro jednorázový pracovní vztah, třeba pro letní prázdninovou brigádu. Uvažme, že když přepočítáme limit 300 hodin práce za rok, tak jde o celých 37,5 pracovních směn po 8 hodinách. Na první pohled se zdá, že to není moc, ale to vydá na téměř celé letní prázdniny - na 7 pracovních týdnů po 40 pracovních hodinách + ještě zůstává 20 hodin práce.
Tato forma zaměstnání má spoustu dalších výhod, když ani jedna strana, ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec, netouží po stabilním zaměstnání. Dohoda může být sjednána na dobu neurčitou, třeba i na několik let, ale v každém roce v jejím rámci může být odpracováno maximálně 300 hodin. Také může být sjednána na dobu určitou. Ale přímo ze zákona končí splněním pracovního úkolu.
Takže něco jiného je, když bude sjednána např. letní brigáda na 5 týdnů pro obsluhu zmrzlinového stánku, tam bude nutné určit přesně pracovní dobu apod. Ovšem dohoda o provedení práce může být sjednána třeba pro vymýcení lesa nebo naopak osázení lesní paseky. Dohodne se pracovní úkol, výše odměny a pak už je jen na zaměstnanci, jak rychle a kvalitně práci odvede. Jen jde o to, že při přepočtu na odpracované pracovní hodiny, musí být zaměstnanci zaručena hodinová minimální mzda.
Čtěte také: Zdanění výdělku z dohody o provedení práce
Pojištění se platí až od příjmu nad 10 000 Kč měsíčně
Brigádníci obvykle nestojí o to, aby byli nemocensky nebo důchodově pojištěni. Jde jim o co nejvyšší čistý výdělek. A když nejsou pojištěni, nesráží se jim z odměny pojistné. Nemají sice nárok na nemocenské dávky, ani se jim dohoda nepočítá jako odpracovaná doba třeba pro podporu v nezaměstnanosti, ale mají vyšší čistý výdělek.
TIP: Kalkulačka pro výpočet výplaty z DPP
Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění (mají tedy nárok na nemocenské pro případ dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu), jen když si za kalendářní měsíc vydělají nejméně 10 001 Kč hrubého. (Totéž platí o účasti na zdravotním a důchodovém pojištění.)
Čtěte také: 5 případů, kdy nedostanete podporu v nezaměstnanosti
Kdy se výdělky nesčítají?
Pokud má zaměstnanec více dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli, posuzuje se každá samostatně. Lze proto mít s jedním zaměstnavatelem v jednom roce dohodu na 200 hodin práce, s dalším na 300 a se třetím třeba na 150 pracovních hodin. A to všechno najednou, ve stejný čas, pokud to zaměstnanec stíhá.
A ani se pak nesčítá odměna. Takže u jednoho je možno si vydělat měsíčně třeba 8 000 Kč, u druhého 5 000 Kč a u třetího zase 8 000 Kč a zaměstnanec žádné pojištění neplatí (a ani zaměstnavatel). Pokud má ale zaměstnanec více takových dohod, třeba na různé druhy práce - kupř. zahradník a prodavač, ovšem u jednoho zaměstnavatele, pak se všechno sčítá.
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce bude účasten nemocenského pojištění (a bude platit pojistné) též, jestliže bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více takových dohod a úhrn započitatelných příjmů ze všech těchto dohod dosáhne v kalendářním měsíci aspoň částku vyšší než 10 000 Kč.
Čtěte také: Limit pro odvody pojištění se u dohody o pracovní činnosti v roce 2021 zvýšil
Jak uzavřít dohodu a co do ní napsat?
Dohodu o provedení práce musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemně. V dohodě o provedení práce musí být uváděna doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, ať určitá (např. doba letních prázdnin) nebo neurčitá. Dále je potřeba uvést:
- výši odměny a podmínky jejího poskytování (kdy bude vyplacena atp.),
- předmět pracovní činnosti nebo vymezení pracovního úkolu (kupř. obsluha zmrzlinového stánku na koupališti od 10. - do 17. hodiny) a předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Pokud má výdělek přesáhnout 10 000 Kč za kalendářní měsíc a zaměstnanci by mohl vzniknout nárok na nemocenské dávky, třeba nemocenské pro případ pracovní neschopnosti, je třeba uvést rozvržení pracovní doby (pokud není, jak jsme uvedli, specifikováno přímo v rámci popisu pracovní činnosti).